Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Vzrůst ledovců

 |  3. 6. 2024
 |  Vesmír 103, 371, 2024/6

1904: Během loňského roku přibylo ledovcům v údolí Horního Rýnu velice značně, a sice ledovci Tambo o 1 m, ledovci Rajskému o 4 m a ledovci Zapportskému o 3 m.

Fr. M. (Vesmír 33, 204, 1904/17)

2024: Už na začátku 20. století bylo jasné, že s alpskými řekami ledu není něco v pořádku. Měření délky některých z nich naznačovalo, že se rok od roku zkracují. Tři Vesmírem zmiňované ledovce se rok předtím poprvé po dlouhé době prodloužily. I tak nepatrná čísla představovala naději na změnu k lepšímu, která ale nepřišla.

Ledovec Tambo (Tambogletscher), sledovaný pravidelně od podzimu 1898, vyřadila služba Glamos, která systematicky monitoruje dlouhodobé změny ledovců ve švýcarských Alpách, z dalšího měření roku 1935. V té době byl ledovec o 81 metrů kratší, než na začátku sledování.

Zapportský ledovec (Zapportgletscher) měl podobný osud. Oproti místu, kde bylo jeho čelo roku 1872 přišel do konce sledování roku 1931 o celkových 383 metrů.

Rajský ledovec zažil během 20. století několik výrazných přírůstků. Roku 1951 se prodloužil o 70 metrů a v roce 1978 dokonce o 94 metrů, přesto byly jeho ztráty mnohem výraznější. Během jediného léta roku 1976 přišel o 371 metrů délky a v létě roku 1992 zmizelo dokonce 705 metrů jeho délky. Poslední data z roku 2021 uvádějí celkovou ztrátu za celou dobu měření (od roku 1873) 3120 metrů.

K dnešku existuje ve švýcarských Alpách ještě 1500 ledovců. Úbytek jejich hmoty se navíc v posledních letech výrazně zrychlil. Jen během horkých letních dní 2022 a 2023 (a kvůli minimu zimních sněhových srážek) ztratily tamní ledovce 10 % objemu, což je množství vody, jaké dříve opustilo tamní ledovcová pole během třicetiletého období 1960 až 1990. Glamos uvádí, že k dnešku je ve švýcarských ledovcích jen 40 % vody, která v nich byla kolem roku 1850. Současná rychlost tání by mohla Alpy o ledový příkrov připravit do konce tohoto století, což by ovlivnilo nejen tamní zemědělství a výrobu vodní energie vodními elektrárnami, ale také dopravu na hlavních evropských vodních cestách. Významný bude i dopad na zásobování lidí pitnou vodou. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie, Geografie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista a dokumentarista. Autor dokumentů Magion (2018) - vítězný snímek AFO 2019, Screen Power Film Festival 2021, Mokrsko 2008 (spoluautorka J. Jirátová) - hlavní cena Prix Bohemia Radio 2009. Autor projektu Divnopis (spoluautoři P. Tumlíř, M. Harvalík; rozhlas - 150 dílů, televize - 52 dílů, dvě knihy; samostatně osm CD s populárně-vědeckou tematikou. Zakladatel a vedoucí projektu Politické procesy.
Janáč Marek

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....