i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Světlem znečištěná křídla motýlů

 |  3. 6. 2024
 |  Vesmír 103, 322, 2024/6

Na počátku 19. století převládali v anglických populacích motýla drsnokřídlce březového (Biston betularia) jedinci se světlými skvrnitými křídly. Vyhledávali odpočinek na světlé borce bříz porostlých lišejníky, kde se ztratili jak lidskému oku, tak – díky ultrafialovému vzoru na křídlech – oku ptáků. Pak ale v důsledku silného průmyslového znečištění ubylo lišejníků a kůra stromů zčernala sazemi, což rázem zvýhodnilo tmavou formu drsnokřídlce s téměř černými křídly.

Podobný evoluční příběh týkající se (nejen) motýlích křídel se odehrává i v dnešní době. Místo mraků sazí v něm ale hraje hlavní roli noc znečištěná umělým osvětlením, které ovlivňuje organismy i celé ekosystémy; například skrz narušení přirozených biorytmů. Jasně zářící zdroje světla motýly i další hmyz buď přitahují, nebo odpuzují, čímž je odvádějí od vyhledávání partnera či sběru potravy. Zmatený hmyz je také snazší kořistí pro predátory. Motýl, který by získal adaptaci umožňující únik nástrahám světelného znečištění, by se tím stal evolučně velmi úspěšným.

U drobného motýla předivky brslenové (Yponomeuta cagnagella) k takové evoluci zřejmě dochází. Jedince žijící ve světlem znečištěných městských oblastech přitahuje umělé světlo zhruba o třetinu méně než předivky z venkovských oblastí s přirozenou tmou. Zjistili to už před několika lety autoři, kteří sesbírali housenky předivek z různých oblastí Švýcarska a Francie a nechali je dokončit vývoj v laboratoři [1]. Testovali však pouze let dospělých motýlů ke světlu, o příčinách pozorovaných rozdílů jen spekulovali. Nižší pravděpodobnost, že předivka přiletí ke světlu, lze vysvětlit změnami ve stavbě a fungování očí nebo odlišnou stavbou křídel. Právě na křídla usmrcených předivek uchovaných z předchozí práce se zaměřili autoři nové studie [2]. Zjistili, že městské předivky, které méně létají na světlo, mají v průměru kratší a užší křídla, což z nich dělá méně obratné letce. Město navíc může na předivky a jejich letové schopnosti vyvíjet i další tlak – vhodné prostředí je v něm roztroušeno pouze ostrůvkovitě. Na takové rozdrobení krajiny hmyz reaguje různě; jedním z evolučně výhodných řešení je zůstat na svém „ostrůvku“ a nelétat dál.

Zdá se, že předivky s menšími křídly mají výhodu v oblastech trpících světelným znečištěním a dalšími „městskými“ faktory. Snížení pohyblivosti těchto motýlů však může geneticky izolovat jejich populace a zvýšit tím šanci, že určité populace nepřežijí. Také není jasné, jaké problémy mohou nastat pro entomology monitorující výskyt předivek pomocí lákání dospělců na světlo. Na rozřešení současně čeká téma vlivu dědičnosti a prostředí na křídla předivek. Prozkoumat bude třeba i to, jestli je možné tyto závěry zobecnit na ostatní motýly.

[1] Altermatt F. & Ebert D.: Biology Letters, 2016, DOI: 10.1098/rsbl.2016.0111

[2] Van de Schoot E. et al.: Biology Letters, 2024, DOI: 10.1098/rsbl.2023.0486

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie, Entomologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Kateřina Bezányiová

Kateřina Bezányiová (*2000) studuje na Přírodovědecké fakultě UK, v průběhu středoškolského studia absolvovala stáž v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově. V současné době se věnuje populační genetice kukaččích včel a jejich hostitelů.
Bezányiová Kateřina

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...