Klimatická změna působí rozkol mezi pohlavími

Klimatická změna se v přírodě odráží v nejrůznějších procesech a vztazích. Došlo to tak daleko, že začíná rozdělovat odezvy jedinců samčího a samičího pohlaví rostlin.

Většina kvetoucích rostlin se projevuje jako hermafroditi, každý jedinec vytváří květy obou pohlaví. Vzácnějšími případy (kolem 6–7 %) jsou druhy dvoudomé, s odděleným pohlavím (viz např. Vesmír 80, 12, 2001/1). Tato menší skupina rostlinných druhů má jedince buď s výhradně samčími, nebo s výhradně samičími květy. Z naší přírody jich známe celkem dost a „dvoudomost“ mají často ve svém názvu, např. kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica, viz obr.), chmel otáčivý (Humulus lupulus), konopí seté (Cannabis sativa), ze dřevin především vrby a topoly.

Kociánek dvoudomý (Antennaria dioica) se vyskytuje od Atlantského pobřeží po východní Sibiř obvykle na suchých mělkých substrátech od podhůří až po alpínská společenstva (např. ve Velké kotlině v Hrubém Jeseníku). Konkurenci vzrostlejších druhů není schopen vzdorovat a po vymizení pastvy ustupuje. Česká botanická společnost ho vyhlásila rostlinou roku 2023. Jaké dopady bude mít na jeho populace klimatická změna, zatím nevíme.

Snímek Miroslav Zeidler

Rozdíly mezi jedinci různého pohlaví nemusí být vždycky pouze ve zmíněném utváření pohlavních orgánů (květů), ale také v nárocích na prostor a zdroje. Názorným příkladem může být kozlík (Valeriana edulis), který je znám ze severoamerického kontinentu především jako léčivka. Díky nevelkým nárokům na prostředí se vyskytuje od suchých nížin až po alpínský stupeň do výšek přes 3500 m n. m. Klima se pochopitelně na takovém rozsahu nadmořských výšek značně liší a zároveň se mění i další parametry prostředí.