Nová východoafrická gorilla

1904: Známosti naše o rozšíření veleopů neboli opic anthropomorfních, totiž opic člověku nejvíce podobných, před krátkým časem zajímavým objevem byly obohaceny. Při výpravě do Ruandy v únoru 1903 setník šl. Beringe v průvodu vojenského lékaře Dra. Engelanda vystoupil na sopku Kirunga ya Snbinyo (mezi jezery Kivu a Albertovým) (Edvardovým), která byla až dosud neprozkoumána. Zde ve výši 3100 m nad mořem, kde rozbili stan, viděli stádo velikých černých opic, které se snažily slézti nejvyšší vrchol sopky, jehož výšku páčili na 3300 m. I zabili šťastně dvě z nich, které však sletěly s velikým rachotem do zející propasti jícnové na severovýchodní straně. Po pětihodinové namáhavé práci podařilo se jim jedno zvíře provazem vytáhnouti. Byl to samec veleopa zvýši asi 1.5 m a váhy 100 kg s lysou hrudí a velikýma rukama a nohama. Bohužel za dopravy ku břehu kůže a kosti stehenní zvířete tohoto hyenou byly zavlečeny. K rozkazu císařského gouvernerství v Dar-es-Salámu Dr. Engeland zaslal lebku a trup této opice řediteli berlínské zoolog. zahrady, Dru. L. Heckovi, který opět drahocenné zbytky zároveň s fotografií a podrobným popisem zvířete za účelem vědeckého prozkoumání odevzdal zoolog. museu. Zde zajímavý material vědecky zpracoval jako odborný znalec savců chvalně známý kustos prof. Matschie, z jehož zpráv uveřejněných v „Sitzungsberichte der Gesellschaft naturforschender Freunde“ vyjímáme toto:

[...] Až dosud byla gorilla známa jen ze západoafrických pobřežních končin mezi řekami Kamerunem a Kongem, nebyvši před tím nikde viděna, na východ za územím řek pobřežních. Avšak Matschie srovnávaje tělesné zvířecí zbytky shledal, že opice u jezera Kivu zabitá ve všech podstatných znacích neshoduje se s gorillou Savagem na Gabunu objevenou, nýbrž že má mnohem hustší srst a mnohem silnější vous. Zejména odchyluje se zvíře to stavbou lebky, jak to seznal Matschie, srovnávaje lebku zaslanou s 25 samčími lebkami gorillími. Na základě těchto rozdílů Matschie pojmenoval zvíře po svém objeviteli místo Gorilla Wymann novým jménem Gorilla Beringei. Dle toho vyskytuje se v německé východní Africe nový druh gorilly, i lze se nadíti, že tu dříve, tu později živé exempláře této zajímavé opice dostanou se do Evropy.

(Prometh. 1904.) t.

(Vesmír 33, 127, 1904/11)

2024: Takto popisuje Vesmír objev gorily horské (Gorilla beringei beringei), jejíž populace se během 20. století dostala na okraj vyhubení. Díky práci americké bioložky Dian Fosseyové, která studiu tohoto druhu a jeho ochraně zasvětila 18 let profesního života, se podařilo dosáhnout stabilizace populace. Zatímco vědkyně za svou snahu zaplatila v roce 1985 životem (její vražda nebyla nikdy objasněna), populace goril horských ve volné přírodě vzrostla až na dnešní asi tisícovku jedinců. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) v důsledku toho roku 2018 změnil status ohrožení goril horských na červeném seznamu z kriticky ohroženého druhu na „jen“ ohrožený druh.