Aktuální číslo:

Uhlíková nanovlákna z CO₂

| 5. 2. 2024

| Vesmír 103, 69, 2024/2

Maj í-li někdy v budoucnu uspět snahy zachytávat a ukládat ve velkém oxid uhličitý, je třeba vymyslet, jak uhlík stabilizovat. Jednou z možností jsou uhlíková nanovlákna s řadou praktických využití. Jenže termokatalýza vyžaduje teploty přes 1000 °C a elektrokatalýza je málo efektivní. Nový přístup obě metody kombinuje. Nejprve za přítomnosti palladia dochází k elektrolýze CO₂ a vody za vzniku CO a dále využitelného vodíku. Následuje termokatalýza (při snadněji dosažitelných teplotách 370–450 °C a za normálního tlaku), přičemž slitina železa a kobaltu pomáhá rozrušit vazby mezi uhlíkem a kyslíkem, kovový kobalt poté katalyzuje vznik vazeb mezi atomy uhlíku a tvorbu nanovláken.

Ilustrace Zhenhua Xie, Erwei Huang/Brookhaven National Laboratory

Xie Z. et al.: Nature Catalysis, 2024, DOI: 10.1038/s41929-023-01085-1

Ke stažení

článek ve formátu pdf [795,23 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy

RUBRIKA: Nádech–výdech

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

články autora