Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/9

Téma měsíce:

Cyklus

Obálka čísla

Kultivace jazyka

 |  2. 12. 2024
 |  Vesmír 103, 724, 2024/12

Dnes se skoro všichni lidé rodí do jazyka. Tím skoro vyjímám specifické situace některých neslyšících dětí, které se narodí do slyšících rodin a kterým může srozumitelná komunikace na chvíli scházet. V naprosté většině se ale v komunikaci jedním nebo i vícerem jazyků ocitáme v momentě narození. Jen o malinko později se začneme setkávat i s návodem, jak komunikovat. Návodem v podobě rad a oprav od těch, kteří si myslí, že to s jazykem už umějí. Chceme, aby i naše děti mluvily a časem i psaly dobře. Jenže co je to vlastně ono dobře?

Jakmile začne dítě něco říkat, začneme ho opravovat. Většinou láskyplně, nadšeně, ale přesto opravovat. Jednak v oblasti významu, třeba když ukáže na koně a řekne „haf“, jednak v oblasti formy. Není to krket, ale krtek, nejsou to díťata, ale děti, není to strojvůdčí, ale strojvůdce, místo je větší jako já říkej je větší než já, v obchodě se zdraví dobrý den, ne ahoj, a konečně velké rodičovské finále: hovno se neříká. Jedna oprava za druhou. Všechny vycházejí z usazených představ dospělých, které jazykové prostředky jsou hodnotné.

Tomu, že jsou některé jazykové prostředky v určitých typech situací očekávané, bezpříznakové, tedy i vhodné, se tradičně říkává jazyková nebo komunikační norma. Všichni od raného dětství nejen žijeme v krajině jazyka, ale i v neustálých kultivačních zásazích do oné krajiny. Dítě se neučí komunikovat jen přirozeně, dejme tomu způsobem pokus–omyl, ale také skrz explicitní rady. Nikdo z nás tedy podle mě nemůže s jistotou říct, jaké jazykové prostředky by v češtině volil člověk, který by normy jen zažíval, ale nebyl o nich kontinuálně explicitně zpravován rodiči, školou a tak dále. Odpovídalo by to frekvenčním špičkám v jazyce? Nebo by to bylo významně regionálnější a osobitější? Nevíme.

Není jasné, jakou barvou bychom malovali sluníčko, kdyby nám někdo už na začátku neřekl, že sluníčko je žluté. A podobně se nedozvíme, jak by štěkali čeští pejsci a jestli bychom všude psali bysme, protože všichni přece „víme“, že je to haf a v psaném textu bychom. Pokud ovšem všichni vyrůstáme výhradně ve zkultivované jazykové krajině a sami ji dědičně kultivujeme, nemůžeme si být jistí, jestli by její divoká podoba nebyla podobně dobrá. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Hana Dufková

Mgr. Hana Dufková, Ph.D., (*1986) vystudovala doktorské studium v oboru český jazyk, dlouhodobě pracuje v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK, podílí se na projektu v Psychologickém ústavu AV ČR, píše učebnici, je v projektu Zeptej se vědce a externě učí na Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících FF UK. Zajímá ji didaktika jazyka, popularizace vědy, znakové jazyky a mnoho podob vztahu jazyka a společnosti, která funguje na provázanosti mysli a jazyka, a jedince ve společnosti jazyků. Přestala věřit v to, že jazyk se dá a má dát usměrnit. Kromě práce miluje cesty vlakem kamkoli pryč, zvěř, pivovarnictví a svoje blízké.

Doporučujeme

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Pavel Potužák  |  1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním

Globální eliminace poliovirů očkováním uzamčeno

Vladimír Vondrejs  |  1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny

Do nitra Etny

Lukáš Krmíček  |  1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.