Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Wagnerův podzemní orchestr

 |  4. 11. 2024
 |  Vesmír 103, 594, 2024/11

Jak zní živá půda pod našima nohama? Speciální nahrávky ukazují, že chaotická směs zvukových vln může být měřítkem rozmanitosti mikroorganismů, živočichů i rostlin v půdě, která údajně může být domovem více než poloviny všech známých druhů. Každý tvoreček totiž vytváří během pohybu a interakce s prostředím svérázné zvuky.

Nový obor ekoakustika spočívá v neinvazivním monitorování zvukových informací o různých druzích podzemních organismů a jejich množství. Nedávná studie pomocí speciálních mikrofonů zaznamenávala zvuky z půdy těžce poškozených jihoaustralských lesů. Porovnávala výsledky z území porostlého původní vegetací s vykácenými plochami a s oblastmi, které byly po vykácení opět zalesněny a nyní se obnovují. Ukázalo se, že „hluk“ žížal a mravenců, rostoucích kořenů rostlin a dalších forem podzemního života včetně mikroorganismů je silnější a rozmanitější ve zdravých půdách. V devastovaných místech je skoro ticho. Dobrá zpráva je, že po patnácti letech rekultivace lesů se podzemní ševelení zvýšilo a zvláště narostly vyšší frekvence drobnějších organismů.

Ale kterých konkrétně? Autoři si představu o druhovém složení půdní bioty udělali rozborem odebraných vzorků zeminy, ale snaha získat podobné informace přímo z akustických signálů zatím nepřináší zcela přesvědčivé výsledky. To je úkol pro budoucnost. Je to jako kdybychom chtěli podle zvuku celého orchestru rozpoznat jednotlivé nástroje a jejich počet. A případně poznat, jak se změní výsledná souhra, když se hráči redukují na orchestr komorní. Nebo naopak když se rozrostou o nové nástroje na wagnerovský stopadesátičlenný ansámbl. A to by už mohla být pro matičku Zemi radostná a vznešená symfonie, třeba jako je ta Wagnerova v C-dur.

Robinson J. et al.: of Applied Ecology, 2024, DOI: 10.1111/1365-2664.14738

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika, Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...