Něco se chystá

ad Vesmír 102, 697, 2023/12

Snažím se dlouhodobě sledovat oblast fágové terapie bakteriálních infekcí, a tak jsem si se zájmem přečetl v prosincovém čísle článek „Bakteriofágy: únik od antibiotické rezistence“. Velice oceňuji, jak autoři na malém prostoru představili tuto oblast léčby a přinesli vše z mého pohledu zásadní. Cenné je zejména shrnutí současného stavu výzkumu fágové terapie u nás.

V témže čísle v rubrice Nad knihou Ondřej Vrtiška komentoval moji knihu Příběhy spojené s objevy nových léčiv, která vyšla ve Vydavatelství VŠCHT. O knihu je velký zájem, a tak je před dokončením její pokračování, obsahující rovněž kapitolu s tématem fágové terapie. Vzhledem k zaměření knihy přináší krom podrobnějšího shrnutí fakt i některé zajímavosti nesouvisející přímo s odbornou stránkou problematiky. Patří k nim například zvýšený zájem o fágovou terapii po vydání románu Sinclaira Lewise Arrowsmith (1925), popisujícího zvládnutí morové epidemie na fiktivním karibském ostrově fágovou léčbou.

Samostatným tématem jsou události kolem největšího světového centra fágové terapie v Tbilisi. Centrum bylo za vydatné Stalinovy podpory založeno gruzínským mikrobiologem Georgem Eliavou, který tam na několik let přilákal i zakladatele fágové léčby Francouze Félixe d’Hérelleho. V roce 1937 Eliavu jako „nepřítele lidu“ zatkli a popravili, snad proto, že se zapletl s milenkou šéfa sovětské tajné policie NKVD Lavrentije Beriji. Podobných příběhů je v připravované knize mnoho; měla by vyjít na přelomu let 2024 a 2025.