Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Umělé chlazení vzduchu v budovách velkých měst

 |  10. 7. 2023
 |  Vesmír 102, 454, 2023/7

1893: Ph. Delahay uveřejnil v Revue industrielle některé podrobnější zprávy o novém podniku v městě Saint Luisu (Missouri) a Denveru (Colorado). V těchto místech rozvádí se potrubím zhuštěný ammoniak podobnými stroji, jichž se užívá ku výrobě ledu, který vzduch okolní ochlazuje. „Chladírna“ v Saint Luisu působí již 2 léta k úplné spokojenosti a osvědčuje se zvláště v hotelích, kde možno led vyráběti a připraviti zmrzlinu a jiná občerstvení kdykoliv toho potřebí a zároveň i ochlazovati větší místnosti hostinské.

K. Sp.

(Vesmír 22, 239, 1893/20)

2023: Dnes už by zpráva o vybavení hotelu klimatizačním zařízením těžko pronikla na stránky zámořských časopisů. Tehdy ale měla nádech nebývalého luxusu, který musel působit velmi exoticky i na otrlého čtenáře Vesmíru, který už deset let věděl, že oceány křižují lodě, v jejichž podpalubí mocné stroje udržují teplotu hluboko pod bodem mrazu, aby si stolovníci v Evropě mohli pochutnat na čerstvém mase z Austrálie (Vesmír 12, 215, 1883/18).

Éru, kdy se exotika začala stěhovat do každodennosti, zahájil roku 1902 americký inženýr Willis Carrier, zaměstnaný v topenářské a ventilační společnosti. Problém jedné brooklynské tiskařské továrny s vlhkostí vyřešil vynálezem zařízení, které v místnosti, kde pracovalo, snižovalo nejen vlhkost, ale také teplotu vzduchu. Zrodila se klimatizace.

Zpočátku se příjemná novinka objevovala jen v divadlech nebo obchodních domech. V roce 1928 si ji nechali do svého sídla namontovat i zákonodárci americké Sněmovny reprezentantů a o rok později začala chladit horké chvíle amerických prezidentů a senátorů. Po roce 1930 se začaly montovat první klimatizace i v Československu (Vesmír 69, 585, 1990/10), ale stále ještě šlo většinou o průmyslové podniky. V samotných Spojených státech měla v roce 1938 klimatizaci jen jedna ze 400 domácností.

Skutečnou explozi zájmu o klimatizace přineslo až prvních dvacet let po druhé světové válce. Lidé chtěli stavět nové domy a architekti se stavebními firmami brzy přišli na to, že klimatizace jim umožňuje nabídnout příjemné bydlení kdekoliv. Tak se stalo, že rozsáhlá výstavba rezidenčního bydlení umožnila mnoha lidem bydlet na velmi horkém a velmi konzervativním americkém Jihu, což během 20. století ovlivnilo demografii mnoha míst.

Z trendu těžily i energetické společnosti, které už od první poloviny 20. století hledaly způsob, jak domácnosti přimět k ještě vyšší spotřebě energie. Nyní začaly propagovat klimatizace, což jim přineslo meziroční růst spotřeby elektřiny až o 50 %. Důsledek se projevil už roku 1957, kdy Spojené státy poprvé nezaznamenaly nejvyšší spotřebu elektřiny v zimě, ale v létě, kdy si lidé zpříjemňovali horké dny zapnutými klimatizačními jednotkami. V roce 1970 už mělo klimatizaci 35 % a v současnosti celých 90 % amerických domácností. Přístup k nim však nemají všichni stejný. Když přijde vlna tropických veder do New Yorku, polovinu lidí, kteří zemřou v souvislosti s horkem, představují černošští obyvatelé města, ačkoli tvoří jen 22 % populace. Souvisejícím jevem je i to, že ve čtvrtích s převahou černošského obyvatelstva je méně zeleně, což zvyšuje efekt tepelného ostrova a zhoršuje kvalitu života v těchto oblastech. Na celém světě jsou dnes více než dvě miliardy klimatizací, a instalují se další, neboť s růstem bohatství v dosud méně rozvinutých zemích roste i poptávka po stejné životní úrovni, jakou mají západní země. Singapur, vystavěný v euroamerickém stylu v tropických oblastech, by podle tamních činitelů bez klimatizace nemohl vzniknout. Problém roste i s globální změnou klimatu, kdy jsou klimatizace používány jako všespásný nástroj, jak ochladit domy se špatnou energetickou bilancí, přehřáté v tepelných ostrovech měst. Čína, která v současnosti vede tabulky v počtu nainstalovaných klimatizačních jednotek, spotřebovává ve dnech s tropickými teplotami místy až 50 % energie na chod těchto chladících zařízení. Samostatným problémem jsou chladící látky, jimiž jsou mnohé klimatizace plněny. Například těkavé fluorované uhlovodíky (HFC) mohou být při zachycování tepla v atmosféře Země až 12 000krát účinnější, než oxid uhličitý (CO2). Stačí drobný únik jen ze zlomku zařízení, která dnes lidstvo provozuje, a účinek pro klima může být katastrofální. Pokud se naplní předpoklad Mezinárodní agentury pro energii (International Energy Agency) vzroste počet klimatizaci kolem roku 2050 nad 4,5 miliardy zařízení. Lidstvo pak za chládek ve svých příbytcích zaplatí každoročně spotřebou asi 13 % celosvětové produkce elektřiny a vyprodukuje dvě miliardy tun CO2, což je zhruba stejné množství, jaké v současnosti vypustí do ovzduší třetí největší producent emisí na světě – Indie. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...