Nebojme se roztomilosti
Mnoho vědeckých témat je velmi vzdáleno lidské zkušenosti složitý předmět a chápání, například molekulární mechanismy, obrovská časová měřítka nebo složité formy a životní cykly. Ilustrace jsou jedním z důležitých nástrojů, jimiž mohou vědci a pedagogové objasnit a přiblížit komplikovanou skutečnost studentům i laikům.
Vědci dnes komunikují mnoha způsoby. Prostřednictvím odborných publikací, ale i konferencí, seminářů, přednášek, popularizačních článků pro veřejnost, dokonce i tweetů, plakátů a blogů. V těchto neformálních médiích mají větší prostor pro kreativitu, ale také čelí větší konkurenci mnoha dalších vizuálních podnětů a informací. Na přeplněné konferenci mezi všemi prezentovanými postery nebo na internetu může být obtížné přitáhnout pozornost návštěvníků zrovna k informacím, které chcete sdělit. Jedním řešením jsou jasné, jednoduché a atraktivní obrázky. Ty mohou zaujmout jak členy vědecké komunity, tak mohou příběh výzkumu vyprávět laikům jako průvodci. Poskytují čtenářům a divákům osobnější pohled na vědecká témata, ale zároveň podávají zprávu, že práce je pro nás vědce také zábavou a potěšením. Nejlépe ovšem fungují hravé, roztomilé ilustrace. A ne, nezlehčují vážnost vědecké myšlenky. Ukažme si to na příkladu zobrazení vytrvalých bylin a jejich, obvykle přehlížených, podzemních orgánů (obr. 1, 3, 5).
Obrazy kolem nás
Obrazy jsou všude kolem nás a vyvolávají složitou směs konotací a významů. Jak vysvětluje sémiotika, obrazy jsou znaky, které se skládají z pochopení původní předlohy (například rostliny) a z obrazu, který jej reprezentuje (obrázku rostliny). Existují tři typy znaků na základě jejich věrnosti předloze (obr. 2A) se šesti hlavními funkcemi: referenční (určuje vztah k tématu), fatickou (má za cíl zahájit a udržovat komunikaci), metajazykovou (slouží ke komunikaci o používaném kódu), emotivní (míří k přímému vyjádření postoje mluvčího k tomu, o čem hovoří, směřuje k vytvoření jisté emoce, pravdivé, nebo fingované), konativní (orientovanou přímo na adresáta s cílem jej ovlivnit) a poetickoestetickou (zaměřenou „na sdělení jako takové“, tj. na jeho provedení a styl; obr. 2B). Všechny tyto funkce mohou předávat sdělení, ale zejména funkce emotivní, konativní a poetické se používají k navázání kontaktu se čtenářem. Skládají celkový obraz s určitými vlastnostmi a významy (obr. 2C).
Roztomilé obrázky jsou vizuálně přitažlivé a vyvolávají emoce (využívají referenční, emotivní a poetické funkce obraznosti). Proto také jsou mocným nástrojem marketingu, který chce získat diváka pro koupi produktu nebo ke sledování sportovního zápasu a podobně. Hello Kitty, maskoti olympijských her nebo snídaňové cereálie budiž důkazem.
Pro roztomilé věci jsou typické jednoduché tvary a vlastnosti. K zobrazení objektu stačí vybrat základní rysy nezbytné pro jeho identifikaci a pak přidat prvky hrající na emoce (s emotivněpoetickou funkcí). Roztomilé obrázky obvykle využívají lidské rysy, zejména výrazy obličeje. Účinkuje také příběh – v kombinaci s použitím lidských rysů formuje objekt jako příbuznou a rozpoznatelnou postavu, příjemce jej vnímá jako příjemný, usnadňuje mu zapamatování detailů. Při zobrazení je důležité zjednodušení – je lepší šetřit detaily, ale zároveň nepřidávat matoucí nebo zavádějící prvky (obr. 4 vlevo). Použití lidských rysů je součástí hry na předstírání. Pokud příjemce hře „uvěří“, jde o falešné porozumění, což může věci škodit. Mohou však pomoci navázat vzájemný vztah a pochopit předmět zkoumání.
Roztomilé a charismatické vlastnosti vyjádřené na obrázcích mohou přiblížit obskurní témata či na pohled nijak zvlášť atraktivní organismy, například bezobratlé. Antropomorfní prvky proto mohou bojovat proti speciesismu (druhismu), tedy přehlížení a podceňování organismů lidskému oku méně lahodících, nebo mohou upozornit, že nejen primáti či šelmy, ale i člověku úplně vzdálené organismy mohou zažívat bolest nebo reagovat na poškození. Zůstaneme-li u rostlin, zobrazení lidského obličeje na zásobním orgánu rostliny může naznačovat jeho roli a smutný výraz dokáže upozorňovat na účinek poškození nebo nepříznivých podmínek.
O nás
Při tvorbě zjednodušeného obrázku výzkumu si navíc velmi dobře uvědomíme, co je v něm klíčové, co je jeho nosné téma i sdělení. Nevědecká interakce se studovaným objektem nám pomůže lépe pochopit taje „vědeckého marketingu“, ale možná také přinese nečekané potěšení (pořád si rádi hrajeme, ne?). Zjednodušit Mnoho vědeckých témat je velmi vzdáleno lidské zkušenosti složitý předmět zkoumání na jednoduchý názorný obrázek není lehká disciplína, vyžaduje pořádnou porci energie, času a nadšení. Někomu se do toho nemusí moc chtít. Ale jednoduché (roztomilé), a přitom názorné obrázky není nutné vytvářet složitými metodami nebo technikami, lze použít libovolný styl a jakékoli umělecké médium, včetně počítačových programů. Odměnou je lepší porozumění problému, které pomocí tradičních metod v komunikaci s veřejností stěží dosáhneme.
Poznámky
1) Původní text F. C. Lubbeho vyšel ve fóru Ecology & Evolution na webu nature.com.
Literatura
Airenti G.: The development of anthropomorphism in interaction: intersubjectivity, imagination, and theory of mind. Frontiers in Psychology 9, 2136, 2018, DOI: 10.3389/fpsyg.2018.02136t.
Ashwin C.: Drawing, design and semiotics. Design Issues 1, 42, 1984/2, DOI: 10.2307/1511498.
Dahlstrom M. F.: Using narratives and storytelling to communicate science with nonexpert audiences. PNAS 111 (supplement 4), 13614–13620, 2014, DOI: 10.1073/pnas.1320645111.
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [657,03 kB]