Co si počít s lidskou DNA v environmentálních vzorcích?
| 29. 5. 2023Při odběru vzorků environmentální DNA (eDNA) může být neúmyslně zachycen identifikovatelný lidský genetický materiál. Vyplývá to ze studie floridských biologů v časopise Nature Ecology & Evolution. Toto zjištění není překvapivé, ale otevírá řadu zajímavých etických a právních otázek. Týkají se jak ochrany soukromí každého z nás, tak ochrany vědců před rozbujelou byrokracií.
Hledání fragmentů nukleových kyselin ve vzorcích odebraných např. v odpadních vodách, ve vzduchu nebo v přírodních vodních ekosystémech je stále častějším nástrojem přírodovědného výzkumu (Vesmír 99, 36, 2020/1). Lze tak sledovat například výskyt invazních druhů; odborníci z VŠCHT obdobně zjišťovali množství viru SARS-CoV-2 v pražské odpadní vodě.
Autoři studie analyzovali vzorky získané v rámci projektů odebírajících eDNA kvůli sledování volně žijících živočichů i lidských patogenů. A zcela běžně v nich jako „vedlejší úlovek“ nacházeli i lidský genetický materiál. Mnohdy byla lidská data tak kvalitní, že z nich šlo určit třeba dispozice k různým nemocem.
Tato skutečnost přináší jak nové příležitosti, na které jsme dosud nepomysleli (např. v epidemiologii nebo v kriminalistice), tak četná rizika. Významné to může být zvláště při odběru vzorků v blízkosti lidských obydlí a v oblastech s menším a stabilním osídlením, kde lze genetickou informaci snáze spojit s konkrétním společenstvím. Vzorky eDNA jsou sice na první pohled anonymní, ale pokroky ve zpracování genetických dat a zvětšování veřejných databází hranici mezi anonymním a neanonymním vzorkem postupně stírají. Původně anonymní vzorky lze občas zpětně spojit s konkrétním člověkem.
Potenciálně neanonymní sekvence DNA se tak mohou objevit ve veřejně přístupných databázích. Lze sbírat citlivé informace například o etnických skupinách, o malých společenstvích, ale i o jednotlivcích bez jejich vědomí a souhlasu. Lidská DNA se bez souhlasu „původních majitelů“ může stát i komerčním artiklem (zajímavým např. pro farmaceutické firmy).
Problémy ale hrozí i vědeckým týmům, které s eDNA pracují třeba při monitoringu biodiverzity. V budoucnu by i studie, jejichž cílem není sběr lidské DNA, mohly potřebovat podobně přísná povolení jako studie pracující s genetickou informací člověka vědomě a záměrně.
Autoři výzkumu proto vyzývají k veřejné diskusi nad důsledky těchto zjištění, a to ještě předtím, než podobné analýzy budou zcela běžné.
Whitmore L. et al.: Nat. Ecol. Evol., 2023, DOI: 10.1038/s41559-023-02056-2
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [333,67 kB]