Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Co si počít s lidskou DNA v environmentálních vzorcích?

 |  29. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 310, 2023/6

Při odběru vzorků environmentální DNA (eDNA) může být neúmyslně zachycen identifikovatelný lidský genetický materiál. Vyplývá to ze studie floridských biologů v časopise Nature Ecology & Evolution. Toto zjištění není překvapivé, ale otevírá řadu zajímavých etických a právních otázek. Týkají se jak ochrany soukromí každého z nás, tak ochrany vědců před rozbujelou byrokracií.

Hledání fragmentů nukleových kyselin ve vzorcích odebraných např. v odpadních vodách, ve vzduchu nebo v přírodních vodních ekosystémech je stále častějším nástrojem přírodovědného výzkumu (Vesmír 99, 36, 2020/1). Lze tak sledovat například výskyt invazních druhů; odborníci z VŠCHT obdobně zjišťovali množství viru SARS-CoV-2 v pražské odpadní vodě.

Autoři studie analyzovali vzorky získané v rámci projektů odebírajících eDNA kvůli sledování volně žijících živočichů i lidských patogenů. A zcela běžně v nich jako „vedlejší úlovek“ nacházeli i lidský genetický materiál. Mnohdy byla lidská data tak kvalitní, že z nich šlo určit třeba dispozice k různým nemocem.

Tato skutečnost přináší jak nové příležitosti, na které jsme dosud nepomysleli (např. v epidemiologii nebo v kriminalistice), tak četná rizika. Významné to může být zvláště při odběru vzorků v blízkosti lidských obydlí a v oblastech s menším a stabilním osídlením, kde lze genetickou informaci snáze spojit s konkrétním společenstvím. Vzorky eDNA jsou sice na první pohled anonymní, ale pokroky ve zpracování genetických dat a zvětšování veřejných databází hranici mezi anonymním a neanonymním vzorkem postupně stírají. Původně anonymní vzorky lze občas zpětně spojit s konkrétním člověkem.

Potenciálně neanonymní sekvence DNA se tak mohou objevit ve veřejně přístupných databázích. Lze sbírat citlivé informace například o etnických skupinách, o malých společenstvích, ale i o jednotlivcích bez jejich vědomí a souhlasu. Lidská DNA se bez souhlasu „původních majitelů“ může stát i komerčním artiklem (zajímavým např. pro farmaceutické firmy).

Problémy ale hrozí i vědeckým týmům, které s eDNA pracují třeba při monitoringu biodiverzity. V budoucnu by i studie, jejichž cílem není sběr lidské DNA, mohly potřebovat podobně přísná povolení jako studie pracující s genetickou informací člověka vědomě a záměrně.

Autoři výzkumu proto vyzývají k veřejné diskusi nad důsledky těchto zjištění, a to ještě předtím, než podobné analýzy budou zcela běžné.

Whitmore L. et al.: Nat. Ecol. Evol., 2023, DOI: 10.1038/s41559-023-02056-2

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika, Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...