Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Hlubokomořský živočich: nekrmit, prosím!

 |  2. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 247, 2023/5

Mořský korýš bathynomus obrovský (Bathynomus giganteus) dorůstá téměř 40 cm, ale ve stejném rodu je řada druhů, jejichž velikost se pohybuje kolem decimetru. Žijí na dně oceánů až do dvoukilometrové hloubky, a jelikož nemají plynový měchýř, přežijí vytažení z vody relativně ve zdraví a bývají případně vystavováni v akváriích. Obecně se předpokládá, že konzumují potravu velmi zřídka, jelikož většina mořských živočichů po smrti na dno nedopadne. Aby šetřili zásoby energie, moc aktivity zřejmě neprojevují.

Japonci zkoumali intenzitu metabolismu jednoho deseticentimetrového druhu s ohledem na konzumaci potravy a teplotu vody. Doložili, že bathynomové jsou schopni zkonzumovat na posezení obrovské množství žrádla (během deseti minut téměř polovinu vlastní hmotnosti), přestože korýši se obvykle zasytí po konzumaci kolem 3 % své hmotnosti. Bathynomům následně mimořádně vzrostla úroveň metabolismu, měřená pomocí spotřeby kyslíku; více než šestinásobný metabolismus jim vydržel několik týdnů. Ani během této doby se bathynomové nepohybovali, pravděpodobně se jim pro další aktivity nedostávalo dost kyslíku. S ohledem na teplotu vody v jejich přirozeném prostředí vědci spočítali, že dva gramy velrybího tuku (ca 6 % jejich hmotnosti) dokážou zajistit jejich potřeby na dobu jednoho roku. Několikaletý půst během jejich lenivého setrvávání v bahně je pravděpodobně obvyklý způsob jejich života. Nízký metabolismus přitom mají zřejmě všichni hlubinní živočichové – půltunový kalmar Hamiltonův údajně potřebuje průměrně pouhých 30 g ryb denně.

Bathynomus je zjevně vhodný kandidát na erbovní zvíře pro breathariány, přestože průnik prány do hlubokých oceánských vod zřejmě nebude příliš vysoký. Pokud však budete vybírat domácího mazlíčka pro své děti, zvažte bathynoma. Utrápit jej hladem je dosti náročné, v Japonsku vystavený jedinec držel hladovku pět let. Důvod jeho následného uhynutí není znám, ale s ohledem na velikost nelze vyloučit stáří.

Tanaka S. et al.: Deep Sea Research 1, 2023, DOI: 10.1101/2023.01.23.525261

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny.
Tuf Ivan H.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...