Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Imunitou proti imunitě

 |  3. 4. 2023
 |  Vesmír 102, 188, 2023/4

Imunoterapeutické přístupy využívající cytotoxické T-lymfocyty jsou v poslední době velmi populární zvlášť v nádorové biologii. Umíme odebrat pacientovi jeho vlastní lymfocyty a geneticky je upravit tak, aby rozpoznávaly rakovinné buňky. Když je pomnožíme, máme dokonalou mikroskopickou armádu, jejímž jediným cílem je zabít rakovinu. Genetická úprava spočívá obvykle v tom, že do cytotoxických T-lymfocytů vneseme gen pro chimérický antigenní receptor – CAR. Je navržen tak, aby rozpoznával specifickou molekulu na povrchu právě těch buněk, které chceme eliminovat. Narazí-li modifikovaný lymfocyt na molekulu, proti níž byl vytrénován, aktivuje se a cílovou buňku zabije.

Tento přístup ovšem můžeme využít také u autoimunitních poruch. Jednou z nich je myastenia gravis, onemocnění, při němž se tvoří autoprotilátky proti proteinu MuSK (muscle-specific tyrosine kinase), který odpovídá za přenos nervosvalového vzruchu – přesněji za dostatek acetylcholinových receptorů na povrchu svalových buněk. Autoprotilátky, které rozpoznávají MuSK, přeruší signalizaci vedoucí právě k hromadění acetylcholinových receptorů. Je narušen nervosvalový přenos a nejsme schopni ovládat své svalstvo.

Protilátky vznikají v B-lymfocytech. Každý lymfocyt B vytváří právě jeden druh protilátky, tedy molekulu, která je schopna se vázat na jednu jedinou strukturu (epitop). B-lymfocyt musí ovšem nejprve rozpoznat „svůj“ antigen pomocí receptoru (BCR). Každý kmen B-lymfocytů má BCR s nepatrně odlišnou strukturou, a proto rozpoznává jiný cíl. Proto mohli autoři článku vytvořit speciální cytotoxické lymfocyty schopné vyhledat a zlikvidovat pouze takové B-lymfocyty, které tvoří protilátky proti proteinu MuSK. Produkt nazvaný MuSK-CAART (chimeric autoantibody receptor T cells) cíleně eliminuje tvorbu autoprotilátek proti MuSK, a tím funkci této kinázy obnoví. To v některých případech stačí k tomu, aby nervosvalové spojení opět začalo fungovat. Přípravek je v současné době v 1. fázi klinických testů.

Oh S. et al.: Nature Biotechnology, 2023, DOI: 10.1038/s41587-022-01637-z

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka, Medicína
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Adam Obr

Mgr. Adam Obr, Ph.D., (*1988) vystudoval buněčnou biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Profesně nádorový biolog, který se v současné době zabývá imunoterapií leukémií, ale ve volném čase vrtá do problémů okolo výživy a sportu. Má dvě děti, vzpírá a hraje na bicí.
Obr Adam

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...