Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Imunitou proti imunitě

 |  3. 4. 2023
 |  Vesmír 102, 188, 2023/4

Imunoterapeutické přístupy využívající cytotoxické T-lymfocyty jsou v poslední době velmi populární zvlášť v nádorové biologii. Umíme odebrat pacientovi jeho vlastní lymfocyty a geneticky je upravit tak, aby rozpoznávaly rakovinné buňky. Když je pomnožíme, máme dokonalou mikroskopickou armádu, jejímž jediným cílem je zabít rakovinu. Genetická úprava spočívá obvykle v tom, že do cytotoxických T-lymfocytů vneseme gen pro chimérický antigenní receptor – CAR. Je navržen tak, aby rozpoznával specifickou molekulu na povrchu právě těch buněk, které chceme eliminovat. Narazí-li modifikovaný lymfocyt na molekulu, proti níž byl vytrénován, aktivuje se a cílovou buňku zabije.

Tento přístup ovšem můžeme využít také u autoimunitních poruch. Jednou z nich je myastenia gravis, onemocnění, při němž se tvoří autoprotilátky proti proteinu MuSK (muscle-specific tyrosine kinase), který odpovídá za přenos nervosvalového vzruchu – přesněji za dostatek acetylcholinových receptorů na povrchu svalových buněk. Autoprotilátky, které rozpoznávají MuSK, přeruší signalizaci vedoucí právě k hromadění acetylcholinových receptorů. Je narušen nervosvalový přenos a nejsme schopni ovládat své svalstvo.

Protilátky vznikají v B-lymfocytech. Každý lymfocyt B vytváří právě jeden druh protilátky, tedy molekulu, která je schopna se vázat na jednu jedinou strukturu (epitop). B-lymfocyt musí ovšem nejprve rozpoznat „svůj“ antigen pomocí receptoru (BCR). Každý kmen B-lymfocytů má BCR s nepatrně odlišnou strukturou, a proto rozpoznává jiný cíl. Proto mohli autoři článku vytvořit speciální cytotoxické lymfocyty schopné vyhledat a zlikvidovat pouze takové B-lymfocyty, které tvoří protilátky proti proteinu MuSK. Produkt nazvaný MuSK-CAART (chimeric autoantibody receptor T cells) cíleně eliminuje tvorbu autoprotilátek proti MuSK, a tím funkci této kinázy obnoví. To v některých případech stačí k tomu, aby nervosvalové spojení opět začalo fungovat. Přípravek je v současné době v 1. fázi klinických testů.

Oh S. et al.: Nature Biotechnology, 2023, DOI: 10.1038/s41587-022-01637-z

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka, Medicína
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Adam Obr

Mgr. Adam Obr, Ph.D., (*1988) vystudoval buněčnou biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Profesně nádorový biolog, který se v současné době zabývá imunoterapií leukémií, ale ve volném čase vrtá do problémů okolo výživy a sportu. Má dvě děti, vzpírá a hraje na bicí.
Obr Adam

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Tetování zabíjí imunitní buňky

Tetování zabíjí imunitní buňky

Adam Obr  |  2. 2. 2026
Nedávná studie, na níž se podíleli vědci z Biologického centra AV ČR, naznačuje, že tetování může významně ovlivnit imunitní odpověď na některé...
Pyramidy z pohledu fyziky

Pyramidy z pohledu fyziky uzamčeno

Jiří Kamarád  |  5. 1. 2026
Nesmazatelné a udivující stopy, které po sobě zanechala vysoce organizovaná společnost existující po více než 3500 let v Egyptě (od 1. dynastie...