Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Imunitou proti imunitě

 |  3. 4. 2023
 |  Vesmír 102, 188, 2023/4

Imunoterapeutické přístupy využívající cytotoxické T-lymfocyty jsou v poslední době velmi populární zvlášť v nádorové biologii. Umíme odebrat pacientovi jeho vlastní lymfocyty a geneticky je upravit tak, aby rozpoznávaly rakovinné buňky. Když je pomnožíme, máme dokonalou mikroskopickou armádu, jejímž jediným cílem je zabít rakovinu. Genetická úprava spočívá obvykle v tom, že do cytotoxických T-lymfocytů vneseme gen pro chimérický antigenní receptor – CAR. Je navržen tak, aby rozpoznával specifickou molekulu na povrchu právě těch buněk, které chceme eliminovat. Narazí-li modifikovaný lymfocyt na molekulu, proti níž byl vytrénován, aktivuje se a cílovou buňku zabije.

Tento přístup ovšem můžeme využít také u autoimunitních poruch. Jednou z nich je myastenia gravis, onemocnění, při němž se tvoří autoprotilátky proti proteinu MuSK (muscle-specific tyrosine kinase), který odpovídá za přenos nervosvalového vzruchu – přesněji za dostatek acetylcholinových receptorů na povrchu svalových buněk. Autoprotilátky, které rozpoznávají MuSK, přeruší signalizaci vedoucí právě k hromadění acetylcholinových receptorů. Je narušen nervosvalový přenos a nejsme schopni ovládat své svalstvo.

Protilátky vznikají v B-lymfocytech. Každý lymfocyt B vytváří právě jeden druh protilátky, tedy molekulu, která je schopna se vázat na jednu jedinou strukturu (epitop). B-lymfocyt musí ovšem nejprve rozpoznat „svůj“ antigen pomocí receptoru (BCR). Každý kmen B-lymfocytů má BCR s nepatrně odlišnou strukturou, a proto rozpoznává jiný cíl. Proto mohli autoři článku vytvořit speciální cytotoxické lymfocyty schopné vyhledat a zlikvidovat pouze takové B-lymfocyty, které tvoří protilátky proti proteinu MuSK. Produkt nazvaný MuSK-CAART (chimeric autoantibody receptor T cells) cíleně eliminuje tvorbu autoprotilátek proti MuSK, a tím funkci této kinázy obnoví. To v některých případech stačí k tomu, aby nervosvalové spojení opět začalo fungovat. Přípravek je v současné době v 1. fázi klinických testů.

Oh S. et al.: Nature Biotechnology, 2023, DOI: 10.1038/s41587-022-01637-z

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka, Medicína
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Adam Obr

Mgr. Adam Obr, Ph.D., (*1988) vystudoval buněčnou biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Profesně nádorový biolog, který se v současné době zabývá imunoterapií leukémií, ale ve volném čase vrtá do problémů okolo výživy a sportu. Má dvě děti, vzpírá a hraje na bicí.
Obr Adam

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...