Přežijí u nás koniklece?

Koniklece ve střední Evropě nejspíše rostly v době ledové ve stepích a zřejmě se jim dařilo i během holocénu, nejdříve ve světlých, převážně borových lesích, poté v pravěké a středověké pastevní krajině. Alespoň to naznačuje jejich dnešní rozšíření a nálezy pylu ve vrtech rašeliništi a jezerními sedimenty. četné údaje i o ve velmi bohatých populacích máme od počátků botanického výzkumu zhruba do poloviny 20. století, a to i na místech, kde už po koniklecích dnes není ani památky.

Koniklec luční (Pulsatilla pratensis) je v ČR relativně nejčastější. V teplejších územích, například v okolí Prahy, se s ním stále setkáme na skoro každé skále, kde je trvale alespoň kousek nezastíněného a nezapojeného trávníku. Vykvétá nejdříve, často už v březnu. Snímek vznikl v Radotínském údolí.Snímek Jindřich Prach

Koniklece ve střední Evropě nejspíše rostly v době ledové ve stepích a zřejmě se jim dařilo i během holocénu, nejdříve ve světlých, převážně borových lesích, poté v pravěké a středověké pastevní krajině. Alespoň to naznačuje jejich dnešní rozšíření a nálezy pylu ve vrtech rašeliništi a jezerními sedimenty. četné údaje i o ve velmi bohatých populacích máme od počátků botanického výzkumu zhruba do poloviny 20. století, a to i na místech, kde už po koniklecích dnes není ani památky.

Podobný osud nenápadně stíhá i mnohé jiné kytky. Na příkladu konikleců, nápadně vykvétajících v době, kdy se každý botanik po zimě těší na první exkurze, je jen obecnější problém dobře vidět. Dnes může každý, kdo nemá po ruce ovce, hrábě nebo sirky, alespoň zaznamenat místo a počet konikleců například pomocí mobilní aplikace BioLog nebo iNaturalist. Přispějeme tak k poznání a ochraně nejen těchto pěkných kytek, ale obecně daných míst i s mnoha dalšími, méně nápadnými obyvateli.

Koniklec otevřený (Pulsatilla patens) v posledních desetiletích nejvíce ubývá. Ve stepních trávnících nebo řídkých borech roste na místech, kde je trochu hlubší půda a více vláhy. To jsou místa, která hustou trávou a křovím zarůstají rychleji než nejsušší hrany skal. Na několika zbylých lokalitách jeho výskytu běží celkem složitý záchranný program. Fotografie byla pořízena v Doupovských horách.Snímek Jindřich Prach