Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Má lidský plod svůj mikrobiom?

 |  6. 3. 2023
 |  Vesmír 102, 127, 2023/3

Soubor mikrobů žijících v lidském organismu, mikrobiom, má zásadní význam pro naše fyzické i psychické zdraví. Otázka, kdy se poprvé setkáme s mikroby, kteří tak dostanou šanci osídlit naše tělo, je ale dlouho předmětem sporů. Genetické analýzy placenty a plodové vody odhalily úseky DNA typické pro mikroby. Z toho někteří odborníci vyvodili, že první mikrobi se dostávají do organismu plodu z těla matky ještě před narozením. Pokud tomu tak je, sehrávají významnou roli při formování lidského mikrobiomu a jejich význam pro zdraví člověka je nezanedbatelný. Od počátku 21. století však vycházely i ve vysoce respektovaných časopisech studie se zcela protichůdnými závěry. Jedny poukazovaly na zásadní význam mikrobů pro vyvíjející se plod, jiné existenci mikrobiomu plodu vyvracely.

Tým šestačtyřiceti předních odborníků ze sedmnácti zemí prošel publikovaná data a došel k závěru, že studie nepodávají hodnověrný důkaz o přítomnosti bakterií v organismu člověka před narozením. Vedoucí týmu Jens Walter z univerzity v irském Corku zdůrazňuje, že existence mikrobiomu v lidském plodu je v rozporu s mnoha jasně prokázanými fakty. Lidská placenta vytváří účinnou bariéru proti průniku mikrobů z těla matky do plodu. Pokud by tato bariéra mikroby nezadržela, nedovyvinutý imunitní systém plodu by průnik mikrobů nezvládl a následky by byly fatální.

Walterův tým došel k závěru, že lidský plod je mikrobů prostý a mikroorganismy detekované analýzami DNA se dostaly do vzorků placenty a plodové vody v důsledku kontaminace. Autoři článku se shodli, že člověk se s mikroby poprvé setkává až během porodu v porodních cestách. Zároveň ale upozorňují na molekuly, které pocházejí z bakterií v těle matky nebo vznikají jejich látkovou výměnou. Tyto látky přes placentu do plodu přecházejí a na vývoj člověka před narozením mají nemalý vliv. Mohou například formovat vývoj jeho imunitního systému.

Kennedy K. M. et al.: Nature, 2023, DOI: 10.1038/s41586-022-05546-8

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Fyziologie, Mikrobiologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...