Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Má lidský plod svůj mikrobiom?

 |  6. 3. 2023
 |  Vesmír 102, 127, 2023/3

Soubor mikrobů žijících v lidském organismu, mikrobiom, má zásadní význam pro naše fyzické i psychické zdraví. Otázka, kdy se poprvé setkáme s mikroby, kteří tak dostanou šanci osídlit naše tělo, je ale dlouho předmětem sporů. Genetické analýzy placenty a plodové vody odhalily úseky DNA typické pro mikroby. Z toho někteří odborníci vyvodili, že první mikrobi se dostávají do organismu plodu z těla matky ještě před narozením. Pokud tomu tak je, sehrávají významnou roli při formování lidského mikrobiomu a jejich význam pro zdraví člověka je nezanedbatelný. Od počátku 21. století však vycházely i ve vysoce respektovaných časopisech studie se zcela protichůdnými závěry. Jedny poukazovaly na zásadní význam mikrobů pro vyvíjející se plod, jiné existenci mikrobiomu plodu vyvracely.

Tým šestačtyřiceti předních odborníků ze sedmnácti zemí prošel publikovaná data a došel k závěru, že studie nepodávají hodnověrný důkaz o přítomnosti bakterií v organismu člověka před narozením. Vedoucí týmu Jens Walter z univerzity v irském Corku zdůrazňuje, že existence mikrobiomu v lidském plodu je v rozporu s mnoha jasně prokázanými fakty. Lidská placenta vytváří účinnou bariéru proti průniku mikrobů z těla matky do plodu. Pokud by tato bariéra mikroby nezadržela, nedovyvinutý imunitní systém plodu by průnik mikrobů nezvládl a následky by byly fatální.

Walterův tým došel k závěru, že lidský plod je mikrobů prostý a mikroorganismy detekované analýzami DNA se dostaly do vzorků placenty a plodové vody v důsledku kontaminace. Autoři článku se shodli, že člověk se s mikroby poprvé setkává až během porodu v porodních cestách. Zároveň ale upozorňují na molekuly, které pocházejí z bakterií v těle matky nebo vznikají jejich látkovou výměnou. Tyto látky přes placentu do plodu přecházejí a na vývoj člověka před narozením mají nemalý vliv. Mohou například formovat vývoj jeho imunitního systému.

Kennedy K. M. et al.: Nature, 2023, DOI: 10.1038/s41586-022-05546-8

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Fyziologie, Mikrobiologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...