Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Koukejte

 |  6. 3. 2023
 |  Vesmír 102, 176, 2023/3

Koukej, co umím. Koukej se, co umím. Sloveso koukat a jeho dokonavý protějšek kouknout jsou jedněmi z mála českých sloves, u nichž se varianta se se a bez se liší jen v detailech. Nebo spíš v konkrétních funkcích. V konstrukci koukej padat už totiž koukej nefunguje jako původní sloveso a ve větách jako z toho koukají akorát problémy jde zase o ustálený přenesený význam. V obou případech by použití se bylo dost překvapivé. Ve většině užití ve smyslu „dívání se“ je to ale jedno.

V mluvnicích se setkáme s rozdělením na slovesa striktně nezvratná, slovesa striktně zvratná a na slovesa, která mezi těmito dvěma přístavy putují. Některá z nich, třeba dát si nebo zřítit se, si cestují natolik svévolně, že se ani nejsebevědomějším lingvistkám a lingvistům pranic nechce rozhodovat, co je to se/si u nich zač. Mimo školský systém a naštěstí většinou ani v něm nikdo nemusí dát hlavu na špalek za to, jestli má se např. u smířit se nebo zhroutit se platnost zájmena, nebo se už neochvějně přidružilo ke slovesu, a je tedy spíš jakýmsi prázdným formantem signalizujícím jeho zvratnost.

Jako rodilí mluvčí zacházíme se se/si intuitivně, na základě zvyku a analogií. Můžeme se maximálně tak rozcházet v tom, jestli zhubneme, nebo zhubneme se, jestli ztloustneme, nebo ztloustneme se. Zprostředkovat tuto dovednost nerodilým mluvčím češtiny už ale tak snadné není. Schválně, kdy byste použili, že to vygooglíte, a kdy to, že si to vygooglíte? A proč je v češtině zbláznit se, ale zešílet? Toto pro žádného cizince, a to ani pro Slovany, prostě není samozřejmé. Spletité téma to není jen pro nerodilé mluvčí, ale i pro mluvčí rodilé, pokud by to měli jako laici vysvětlit. Nechtějme proto po dětech v hodinách češtiny zavírat migrující se/si do přístavů.

Netvrdím, že nemáme kritéria, podle nichž funkci se/si klasifikovat. Máme, je to třeba valence sloves (zmínit něco × zmínit se o něčem), možnost substituce (přát někomu něco × přát si něco) nebo způsob utvoření (blázenzbláznit se, šíletzešílet). Ale mnohde by stačilo jen pozorovat, kam proud částečku se/si unáší. Žasnout, ohledávat, ale nehodnotit. To je totiž dobrá strategie nejen v životě, ale i ve vědě.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Hana Dufková

Mgr. Hana Dufková, Ph.D., (*1986) vystudovala doktorské studium v oboru český jazyk, dlouhodobě pracuje v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK, podílí se na projektu v Psychologickém ústavu AV ČR, píše učebnici, je v projektu Zeptej se vědce a externě učí na Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících FF UK. Zajímá ji didaktika jazyka, popularizace vědy, znakové jazyky a mnoho podob vztahu jazyka a společnosti, která funguje na provázanosti mysli a jazyka, a jedince ve společnosti jazyků. Přestala věřit v to, že jazyk se dá a má dát usměrnit. Kromě práce miluje cesty vlakem kamkoli pryč, zvěř, pivovarnictví a svoje blízké.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...