Dílna na obsidiánové pěstní klíny stará 1,2 milionu let

Hominidé se věnovali masové výrobě nástrojů již velmi dávno. Dokládá to nedávno zveřejněný výzkum evropského týmu, který vedla Margherita Mussi z italské Sapienza – Università di Roma. Při terénním výzkumu na lokalitě Melka Kunture v Etiopii, asi 50 kilometrů jižně od Addis Abeby, archeologové narazili na pěstní klín. Brzy našli další a další…

Dohromady vykopali 578 pěstních klínů. Všechny kromě tří byly vyrobeny z obsidiánu, sopečného skla, které vzniká při rychlém utuhnutí žhavé, kyselé a viskózní lávy po kontaktu s chladným prostředím. Obsidián je odpradávna jedním z populárních materiálů, které lidé využívají k výrobě nástrojů, ale také šperků či magických amuletů.

Datování materiálu v bezprostředním okolí pěstních klínů prozradilo, že byly vyrobeny zhruba před 1,2 milionu let. Detailní výzkum ukázal, že všechny byly vyrobeny velmi podobným stylem. Archeologové podle všeho narazili na dílnu, v níž se pěstní klíny vyráběly „ve velkém“.

Pokud mají badatelé pravdu, jde o nejstarší známou dílnu na výrobu pěstních klínů na světě a zároveň první takovou dílnu, která byla nalezena mimo Evropu. Podle dosavadních nálezů se mělo za to, že dílny na pěstní klíny vznikly ve středním pleistocénu, tedy v období zhruba před 770 až 126 tisíci let, na území Evropy.

Autoři rekonstruovali prostředí, které na studované lokalitě panovalo před 1,2 milionu let. Zjistili, že krajina byla sezonně zaplavovaná. V materiálu, který tam ukládala meandrující řeka, se nacházely početné kusy obsidiánu, jež se přímo nabízely k výrobě velkých nástrojů s ostrými okraji. Jistou skvrnkou na kráse tohoto významného objevu je, že vědci doposud nedokázali odhalit identitu hominida, který tyto nástroje vyráběl. Náš druh Homo sapiens to tehdy být nemohl.

Jeden z pěstních klínů nalezených na etiopské lokalitě Melka Kunture.Snímek Sapienza – Università di Roma

Mussi M. et al.: Nat. Ecol. & Evol., 2023, DOI: 10.1038/s41559-022-01970-1