Třetí rozměr předstěry

Přečetl jsem si vzpomínku na Miroslava Holuba; slyšel jsem jej pouze jednou přednášet, mám od něho podepsanou knížku Slabikář (rok vydání 1965). Píšete, že omentum (předstěra, pozn. red.) je „velmi tenká dvojrozměrná blanka o tloušťce zlomku milimetru uložená v břišní dutině“. Domnívám se ovšem, že i když jakákoliv blanka bude sebevíc tenká, vždy bude mít třetí rozměr. Z textu není jasné, zda se tou blankou myslí nějaký model omenta (i tak by měl třetí rozměr) nebo skutečné lidské omentum. Z vlastní letité zkušenosti patologa jsem viděl stovky oment při pitvách i operacích (vyjmutí tlustého střeva s karcinomem včetně připojeného omenta) a nikdy to samozřejmě nebyla žádná přetenká blána.

Jan Betlach, Havlíčkův Brod

Odpověď autorů: Souhlasím s vaší námitkou, že každá struktura v organismu musí mít tři rozměry. Obrat „dvourozměrná blanka“ jsme použili jako hyperbolu; vzhledem ke krátkosti příspěvku nebylo možno vysvětlovat, že omentum, jak jej spatří chirurgové a patologové, je tlusté a obsahuje tukovou tkáň. My jsme však studovali diferenciaci imunitní odpovědi na omentu mladých nebo bezmikrobních zvířat po intraperitoneální imunizaci (do břišní dutiny, pozn. red.). Byla to vždy velmi tenká průhledná blanka sestávající pouze ze dvou vrstev povrchových buněk (mezotelu). Antigen v ní vyvolal tvorbu tzv. mléčných skvrn tvořených makrofágy a později lymfocyty, které se na místě synchronně diferencovaly v málo zralé buňky (blasty) a plazmatické buňky. Vše bylo možné sledovat na napnuté blance v mikroskopu. Nebylo nutné pořizovat histologické řezy – odtud „dvourozměrný“ model. Dokonce jsme pozorovali v té době ještě nepopsanou a tudíž nepojmenovanou apoptózu – opět synchronně, což bylo úžasné.