i
Starořímské fotonické krystaly
| 30. 10. 2023 | Vesmír 102, 613, 2023/11
Dva tisíce let ležely střepy starořímských skleněných nádob v prachu a suti. Po tu dobu na ně působily okolní minerály spolu s kolísáním pH, teploty a vlhkosti. Na povrchu temně zeleného skla střídáním koroze a krystalizace postupně vznikla milimetr silná patina tvořená stovkami mikrometrových vrstviček lišících se hustotou a chemickým složením. Každá z nich odráží světlo jiné vlnové délky. Výsledkem je jemně strukturovaný povrch mající vlastnosti fotonických krystalů. Hraje duhovými barvami, které místy přecházejí do zlatého zrcadlení. Pokud bychom tento proces dokázali zrychleně napodobit, mohla by to být cesta k levnější výrobě fotonických krystalů.
Guidetti G. et al.: PNAS, 2023, DOI: 10.1073/pnas.2311583120
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

Doporučujeme
Najít své těžiště kontroly 
Lenka Vrtišková Nejezchlebová | 7. 7. 2025
„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar 
Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění? 
Petr Tureček | 7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...