Aktuální číslo:

Starořímské fotonické krystaly

| 30. 10. 2023

| Vesmír 102, 613, 2023/11

Dva tisíce let ležely střepy starořímských skleněných nádob v prachu a suti. Po tu dobu na ně působily okolní minerály spolu s kolísáním pH, teploty a vlhkosti. Na povrchu temně zeleného skla střídáním koroze a krystalizace postupně vznikla milimetr silná patina tvořená stovkami mikrometrových vrstviček lišících se hustotou a chemickým složením. Každá z nich odráží světlo jiné vlnové délky. Výsledkem je jemně strukturovaný povrch mající vlastnosti fotonických krystalů. Hraje duhovými barvami, které místy přecházejí do zlatého zrcadlení. Pokud bychom tento proces dokázali zrychleně napodobit, mohla by to být cesta k levnější výrobě fotonických krystalů.

Snímek Giulia Guidetti

Guidetti G. et al.: PNAS, 2023, DOI: 10.1073/pnas.2311583120

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nanotechnologie, Historie, Archeologie

RUBRIKA: Nádech–výdech

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

články autora