i
Starořímské fotonické krystaly
| 30. 10. 2023 | Vesmír 102, 613, 2023/11
Dva tisíce let ležely střepy starořímských skleněných nádob v prachu a suti. Po tu dobu na ně působily okolní minerály spolu s kolísáním pH, teploty a vlhkosti. Na povrchu temně zeleného skla střídáním koroze a krystalizace postupně vznikla milimetr silná patina tvořená stovkami mikrometrových vrstviček lišících se hustotou a chemickým složením. Každá z nich odráží světlo jiné vlnové délky. Výsledkem je jemně strukturovaný povrch mající vlastnosti fotonických krystalů. Hraje duhovými barvami, které místy přecházejí do zlatého zrcadlení. Pokud bychom tento proces dokázali zrychleně napodobit, mohla by to být cesta k levnější výrobě fotonických krystalů.
Guidetti G. et al.: PNAS, 2023, DOI: 10.1073/pnas.2311583120
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Dívám se číslům pod povrch 
Eva Bobůrková | 4. 12. 2023
Odborně se zajímá o úmrtnost, nemocnost, zdraví, její doménou jsou demografické analýzy, modely a metody. O „počítání“ populací, vědeckých datech,...
Plíživá globální hrozba
Helena Žemličková | 4. 12. 2023
Zavedení antibiotik do léčebné praxe snížilo počet úmrtí na infekční choroby a spolu se zavedením vakcinace a se zlepšením socioekonomických...
Klony útočí
Jan Tkadlec, Oto Melter | 4. 12. 2023
V pozdních večerních hodinách přiváží sanitka na oddělení urgentního příjmu fakultní nemocnice mladého, dosud zdravého a aktivně sportujícího...