i

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

>3500

 |  2. 10. 2023
 |  Vesmír 102, 546, 2023/10

Hustým zeleným kobercem porostlá vodní plocha, ztížená až nemožná lodní doprava, voda v některých obdobích bez kyslíku, hynoucí ryby, zhoršení kvality pitné vody; tak vypadá neúplný výčet nesnází způsobovaných tokozelkou nadmutou (Eichhornia crassipes). Tato invazní cévnatá rostlina zásadním způsobem ovlivňuje životní prostředí v 74 regionech světa, čímž celosvětově vede v přehledu nejrozšířenějších invazních nepůvodních druhů před cévnatou rostlinou liborou měnivou (Lantana camara, 69 zasažených regionů) a krysou obecnou (Rattus rattus, 60 regionů).

Zmíněné organismy patří mezi více než 3500 celosvětově zaznamenaných invazních nepůvodních druhů, které se na celosvětovém vymírání živočichů a rostlin podílely jako hlavní faktor v 60 % případů a v 16 % případů byly dokonce jedinou příčinou vymření původního druhu. Vyplývá to z dat Mezivládní platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES), která začátkem září vydala v Hodnotící zprávě o invazních nepůvodních druzích a jejich kontrole. Dokument, který připravilo 86 odborníků ze 49 zemí světa a za Českou republiku se na ní podíleli Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR, uvádí, že velkému riziku vlivu invazivních organismů jsou vystaveni zejména lidé na přírodě nejzávislejší, jako jsou původní obyvatelé a místní komunity. Na územích spravovaných původními obyvateli se totiž vyskytuje více než 2300 invazních druhů.

Podle autorů dokumentu existují pro naprostou většinu druhů a situací cílená a funkční opatření, jak lze předcházet šíření invazních druhů a zabránit jejich vlivu na prostředí. Nejúčinnější je prevence – zejména jde o kontrolu dovozu na hranicích, díky které se podařilo omezit např. šíření invazní kněžice mramorované v Austrálii.

Celosvětový nárůst počtu invazních nepůvodních druhů a jejich negativních dopadů lze očekávat i v budoucnosti; přispívá k tomu zrychlující se globální ekonomika, intenzivnější využívání půdy a moří, změna klimatu i demografické proměny.

Roy H. E. et al.: IPBES, 2023, DOI: 10.5281/zenodo.7430682

Ke stažení

RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista a dokumentarista. Autor dokumentů Magion (2018) - vítězný snímek AFO 2019, Screen Power Film Festival 2021, Mokrsko 2008 (spoluautorka J. Jirátová) - hlavní cena Prix Bohemia Radio 2009. Autor projektu Divnopis (spoluautoři P. Tumlíř, M. Harvalík; rozhlas - 150 dílů, televize - 52 dílů, dvě knihy; samostatně osm CD s populárně-vědeckou tematikou. Zakladatel a vedoucí projektu Politické procesy.
Janáč Marek

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...