Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2
i

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

>3500

 |  2. 10. 2023
 |  Vesmír 102, 546, 2023/10

Hustým zeleným kobercem porostlá vodní plocha, ztížená až nemožná lodní doprava, voda v některých obdobích bez kyslíku, hynoucí ryby, zhoršení kvality pitné vody; tak vypadá neúplný výčet nesnází způsobovaných tokozelkou nadmutou (Eichhornia crassipes). Tato invazní cévnatá rostlina zásadním způsobem ovlivňuje životní prostředí v 74 regionech světa, čímž celosvětově vede v přehledu nejrozšířenějších invazních nepůvodních druhů před cévnatou rostlinou liborou měnivou (Lantana camara, 69 zasažených regionů) a krysou obecnou (Rattus rattus, 60 regionů).

Zmíněné organismy patří mezi více než 3500 celosvětově zaznamenaných invazních nepůvodních druhů, které se na celosvětovém vymírání živočichů a rostlin podílely jako hlavní faktor v 60 % případů a v 16 % případů byly dokonce jedinou příčinou vymření původního druhu. Vyplývá to z dat Mezivládní platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES), která začátkem září vydala v Hodnotící zprávě o invazních nepůvodních druzích a jejich kontrole. Dokument, který připravilo 86 odborníků ze 49 zemí světa a za Českou republiku se na ní podíleli Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR, uvádí, že velkému riziku vlivu invazivních organismů jsou vystaveni zejména lidé na přírodě nejzávislejší, jako jsou původní obyvatelé a místní komunity. Na územích spravovaných původními obyvateli se totiž vyskytuje více než 2300 invazních druhů.

Podle autorů dokumentu existují pro naprostou většinu druhů a situací cílená a funkční opatření, jak lze předcházet šíření invazních druhů a zabránit jejich vlivu na prostředí. Nejúčinnější je prevence – zejména jde o kontrolu dovozu na hranicích, díky které se podařilo omezit např. šíření invazní kněžice mramorované v Austrálii.

Celosvětový nárůst počtu invazních nepůvodních druhů a jejich negativních dopadů lze očekávat i v budoucnosti; přispívá k tomu zrychlující se globální ekonomika, intenzivnější využívání půdy a moří, změna klimatu i demografické proměny.

Roy H. E. et al.: IPBES, 2023, DOI: 10.5281/zenodo.7430682

Ke stažení

RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...