>3500

Hustým zeleným kobercem porostlá vodní plocha, ztížená až nemožná lodní doprava, voda v některých obdobích bez kyslíku, hynoucí ryby, zhoršení kvality pitné vody; tak vypadá neúplný výčet nesnází způsobovaných tokozelkou nadmutou (Eichhornia crassipes). Tato invazní cévnatá rostlina zásadním způsobem ovlivňuje životní prostředí v 74 regionech světa, čímž celosvětově vede v přehledu nejrozšířenějších invazních nepůvodních druhů před cévnatou rostlinou liborou měnivou (Lantana camara, 69 zasažených regionů) a krysou obecnou (Rattus rattus, 60 regionů).

Zmíněné organismy patří mezi více než 3500 celosvětově zaznamenaných invazních nepůvodních druhů, které se na celosvětovém vymírání živočichů a rostlin podílely jako hlavní faktor v 60 % případů a v 16 % případů byly dokonce jedinou příčinou vymření původního druhu. Vyplývá to z dat Mezivládní platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES), která začátkem září vydala v Hodnotící zprávě o invazních nepůvodních druzích a jejich kontrole. Dokument, který připravilo 86 odborníků ze 49 zemí světa a za Českou republiku se na ní podíleli Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR, uvádí, že velkému riziku vlivu invazivních organismů jsou vystaveni zejména lidé na přírodě nejzávislejší, jako jsou původní obyvatelé a místní komunity. Na územích spravovaných původními obyvateli se totiž vyskytuje více než 2300 invazních druhů.

Podle autorů dokumentu existují pro naprostou většinu druhů a situací cílená a funkční opatření, jak lze předcházet šíření invazních druhů a zabránit jejich vlivu na prostředí. Nejúčinnější je prevence – zejména jde o kontrolu dovozu na hranicích, díky které se podařilo omezit např. šíření invazní kněžice mramorované v Austrálii.

Keňský přístav Kisumu (únor 1977) zarostlý tokozelkou nadmutou. V roce 2019 přesáhly celosvětové ekonomické náklady na invazní nepůvodní druhy 423 miliard dolarů ročně, přičemž od roku 1970 v každém desetiletí vzrostly nejméně čtyřikrát.

Snímek Dr. A. Hugentobler, CC BY-SA 2.5

Celosvětový nárůst počtu invazních nepůvodních druhů a jejich negativních dopadů lze očekávat i v budoucnosti; přispívá k tomu zrychlující se globální ekonomika, intenzivnější využívání půdy a moří, změna klimatu i demografické proměny.

Roy H. E. et al.: IPBES, 2023, DOI: 10.5281/zenodo.7430682