i

Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

>3500

 |  2. 10. 2023
 |  Vesmír 102, 546, 2023/10

Hustým zeleným kobercem porostlá vodní plocha, ztížená až nemožná lodní doprava, voda v některých obdobích bez kyslíku, hynoucí ryby, zhoršení kvality pitné vody; tak vypadá neúplný výčet nesnází způsobovaných tokozelkou nadmutou (Eichhornia crassipes). Tato invazní cévnatá rostlina zásadním způsobem ovlivňuje životní prostředí v 74 regionech světa, čímž celosvětově vede v přehledu nejrozšířenějších invazních nepůvodních druhů před cévnatou rostlinou liborou měnivou (Lantana camara, 69 zasažených regionů) a krysou obecnou (Rattus rattus, 60 regionů).

Zmíněné organismy patří mezi více než 3500 celosvětově zaznamenaných invazních nepůvodních druhů, které se na celosvětovém vymírání živočichů a rostlin podílely jako hlavní faktor v 60 % případů a v 16 % případů byly dokonce jedinou příčinou vymření původního druhu. Vyplývá to z dat Mezivládní platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES), která začátkem září vydala v Hodnotící zprávě o invazních nepůvodních druzích a jejich kontrole. Dokument, který připravilo 86 odborníků ze 49 zemí světa a za Českou republiku se na ní podíleli Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR, uvádí, že velkému riziku vlivu invazivních organismů jsou vystaveni zejména lidé na přírodě nejzávislejší, jako jsou původní obyvatelé a místní komunity. Na územích spravovaných původními obyvateli se totiž vyskytuje více než 2300 invazních druhů.

Podle autorů dokumentu existují pro naprostou většinu druhů a situací cílená a funkční opatření, jak lze předcházet šíření invazních druhů a zabránit jejich vlivu na prostředí. Nejúčinnější je prevence – zejména jde o kontrolu dovozu na hranicích, díky které se podařilo omezit např. šíření invazní kněžice mramorované v Austrálii.

Celosvětový nárůst počtu invazních nepůvodních druhů a jejich negativních dopadů lze očekávat i v budoucnosti; přispívá k tomu zrychlující se globální ekonomika, intenzivnější využívání půdy a moří, změna klimatu i demografické proměny.

Roy H. E. et al.: IPBES, 2023, DOI: 10.5281/zenodo.7430682

Ke stažení

RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista a dokumentarista. Autor dokumentů Magion (2018) - vítězný snímek AFO 2019, Screen Power Film Festival 2021, Mokrsko 2008 (spoluautorka J. Jirátová) - hlavní cena Prix Bohemia Radio 2009. Autor projektu Divnopis (spoluautoři P. Tumlíř, M. Harvalík; rozhlas - 150 dílů, televize - 52 dílů, dvě knihy; samostatně osm CD s populárně-vědeckou tematikou. Zakladatel a vedoucí projektu Politické procesy.
Janáč Marek

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.