Robotické chapadélko

Konstruktéři a materiáloví inženýři se při hledání nových materiálů či konstrukci různých zařízení nezřídka inspirovali přírodou. Rámec inspirace překračují biohybridní systémy kombinující přirozené součásti s uměle konstruovanými. Při konstrukci robotického chapadélka se skupina výzkumníků Riceovy univerzity inspirovala ovládacím mechanismem a architekturou pavoučích kolenních kloubů (viz obr.). Jako robotické komponenty využili mrtvé tělo pavouka z čeledi slíďákovitých (Lycosidae). Jde o to, že nohy pavouků na rozdíl od lidí nemají protichůdné dvojice svalů, mají pouze ohybové svaly (flexory), které nohu stahují dovnitř. Pohyb opačným směrem pavouci dosahují – světe, div se – hydraulicky, tlakem hemolymfy. To je také důvod, proč mrtví pavouci mívají tělo stočené do kuličky. Tento poněkud kuriózní výzkum chtějí autoři rozšířit na samostatné ovládání pohybu jednotlivých noh chapadélka a eventuálně se zaměřit na jiné druhy organismů s podobnými hydraulickými vlastnostmi (např. na jednoho z nejmenších pavouků druhu Patu digua, který měří pouhých 0,37 mm).

Kolenní kloub pavouka v rastrovacím elektronovém mikroskopu.Kresba a snímek podle DOI: 10.1002/advs.202201174

Te Faye Yap et al.: Advanced Science, 2022, DOI: 10.1002/advs.202201174.