Mnoho už je víc než tisíc

Před Vánoci roku 2021 proběhla světovými médii zpráva o tom, že konečně byla nalezena „opravdová mnohonožka“. V angličtině je takový titulek efektní, v české podobě nejspíš sám o sobě příliš zájmu nevzbudí. Může za to Jan Svatopluk Presl, který se při vymýšlení českého jména mnohonožek obešel bez určité číslovky.

Když Jan Svatopluk Presl v roce 1827 sepisoval české názvosloví [1], věnoval stonožkovcům (v jeho pojetí členejšům) pouhé dva řádky. Z jeho názvů „mnohonožčích“ rodů komatka, ploskočlenec a mnohonoh do dnešních dob přežila jen ženská varianta posledního jména. Komatku a ploskočlence dnes známe jako svinuli (mnohonožka z řádu Glomerida) a plochuli (mnohonožka z řádu Polydesmida), což je důsledek českého názvosloví sestaveného Josefem Kratochvílem a Emanuelem Bartošem [2] na základě opavského sjezdu zoologů v roce 1951. V tomto názvosloví získaly zvukomalebná česká jména také další u náš žijící řády mnohonožek, kromě zmíněných i chlupule (Polyxenida), chobotule (Polyzoniida) a hrbule (Chordeumatida). Pro úplnost je třeba dodat, že výjimkou s českým jménem mnohonožky (v užším slova smyslu) zůstal řád Julida.

Zajímavé je, že v mnoha jazycích se pro mnohonožky používá označení, které kopíruje vědecké jméno celé třídy, kam jsou tito bezobratlí živočichové řazeni, tj. Diplopoda. Diplopoda znamená zdvojené nohy, což reflektuje skutečnost, že (dvoj)články mnohonožek (tzv. diplosegmenty) nesou po dvou párech končetin. Dlužno doplnit, že ne všechny články těla u mnohonožek jsou takto stavěny, nicméně je to znak charakteristický výhradně pro mnohonožky. Angličtina však používá pro mnohonožky termín millipedes, přeložitelný jako tisíc nohou. Němčina obdobný termín (Tausendfüßer) používá pro celý podkmen, který my nazýváme stonožkovci. Těžko říci, zda za Preslovým názvem stála jeho nechuť k matematice, nebo naopak odpor k nepřesným číslům. Jelikož je však autorem termínu stonožka (který si naopak udržel význam dodneška), přikláníme se spíše k první variantě. Každopádně pointa předvánoční zprávy vynikne vlastně jen v angličtině, ve které se traduje, že žádná „tisícinožka“ nemá tisíc nohou. Obdobné rčení v češtině platí pro stonožky (viz Vesmír 91, 350, 2012/6), které nemají sudý počet párů nohou, a tudíž nemají nikdy úhrnem sto nohou.

Nejnohatější živočich planety – mnohonožka Eumillipes persephone z Austrálie. Samička s 330 tělními články a 653 páry nohou – celkem tedy má 1306 nohou.Snímek Paul Marek, CC BY 4.0

U mnohonožek je však situace jiná. Zástupci některých řádů (asi šestina všech známých druhů mnohonožek) totiž mají „neukončený“ růst (tzv. euanamorfní vývoj), svlékají se i po dosažení dospělosti a při každém svlékání jim dorostou další články s nohama. To je důvodem, proč nelze jednoznačně zodpovědět dotaz, kolik nohou má mnohonožka – záleží na konkrétním řádu, druhu, často i jedinci a jeho stáří.