Rejdiště pravěkých „šílenců“

Tajemno a nepochopitelno vždy lákaly. Do povědomí se zapsaly egyptské pyramidy, sochy na Velikonočním ostrově, umělé ostrovy na Ponape v Tichomoří či navršený pahorek Sillbury Hill v Anglii, neukrývající žádný hrob. Obří terénní zásahy sociokultovního významu, kam všechny tyto památky spadají, máme ovšem i u nás. Skryty ve stínech Krumlovského lesa (obr. 9) leží podivuhodné pozůstatky pravěké průmyslové zóny, která svému účelu sloužila po dobu několika tisíc let. 

Zalesněný masiv Krumlovského lesa se sice nachází 30 km jihozápadně od Brna uprostřed klasické oblasti pravěkého osídlení i archeologického výzkumu, ale svá pravěká tajemství dlouho skrýval. I když o bohatých zdrojích zdejšího rohovce¹⁾ se vědělo už od poloviny 19. století, archeologická veřejnost je vzala na vědomí až ve druhé polovině 20. století, kdy Karel Valoch z Moravského muzea nasměroval do Krumlovského lesa pozornost amatérského badatele Václava Effenbergera. Tehdy se zaměřili na artefakty paleolitického stáří, dlouhodobým okysličováním patinované doběla. Mladší, nepatinované artefakty ještě nikoho příliš nezajímaly, a proto jsem jim nevěnoval pozornost ani já, když jsem si roku 1971 povšiml rozsáhlých lesních parcel pokrytých jádry a úštěpy. Obrovská rozloha těchto pravěkých dílen a jejich výskyt kolem balvanů a dodnes viditelných těžních jam proto vyšla najevo až o dvě desítky let později, když jsme zde roku 1994 zahájili archeologický výzkum.

Během téměř třiceti let výzkumů jsme tu našli pravěké těžní jámy široké a hluboké až osm metrů. V jejich okolí se rozprostírají haldy vytěžené suroviny i suti, vážící stovky tun. Kdo byli tito pravěcí horníci? Co je nutilo vyvinout takřka titánské úsilí a většinu vytěženého rohovce přitom nikdy nepoužít?

Využívání místních rohovců

Krumlovské rohovce přitahovaly už lovce starší doby kamenné, a to nejméně od počátku středního paleolitu. Nejvýznamněji ale byla zdejší krajina osídlena na počátku mladšího paleolitu, kdy se vedle přežívajících neandertálců (kultura s listovitými hroty zvaná szeletien) již objevují lidé dnešního typu (viz též Vesmír 101, 380, 2022/6). Po tomto vrcholu v době před 30 až 40 tisíci lety nastává dlouhá doba útlumu, protože pozdější lovci mamutů i magdalénští lovci sobů a koní dávali přednost kvalitnějším pazourkům (obr. 6), jež si neváhali obstarávat až z ledovcových uloženin ve Slezsku.

Rohovec od Krumlovského lesa však opět dominuje v drobnotvarých souborech nástrojů střední doby kamenné (mezolit), kdy převládá na všech sídlištích na jižní Moravě. Tehdy se dostával i do Čech, Dolního Rakouska a jižního Polska.

Krumlovská těžba v té době byla zcela ojedinělá i ve světovém měřítku. Z ohniště v ústí jedné z šachet severovýchodně od Vedrovic (obr. 1, těžební okrsek I) jsme zjistili, že dávalo teplo v rozmezí let 8810–8560 před n. l., spadajících do samotného počátku střední doby kamenné.

1. Všechny zjištěné pravěké těžební okrsky v Krumlovském lese se soustřeďují do dvou skupin – jižní (I–III, IX) a severní (IV–VIII). Spolu s přilehlými sídlišti a dílnami zaujímají plochu přes 50 hektarů. Zatím zcela ojedinělá, a to ve světovém měřítku, je těžba mezolitického stáří, doložená ve východních částech dvou nejjižnějších revírů.

1 – osada a pohřebiště, 2 – dva rondely, 3 – osada Vysoká hora, 4 – osada Na Kocourkách, 5 – osada štípačů V Končinách, 6 – osada u Nových Bránic, 7 – stopy sídliště nad V. revírem, 8 – osada na Dlouhé louce, 9 – polykulturní sídliště u I. okrsku, 10 – aglomerace výrobců štípané industrie „Nad Lukama“, 11 – hradisko Leskoun, 12 – sídliště horákovské kultury v VI. těžním okrsku, 13 – neidentifikovaný mohylník horákovské kultury v okolí hájenky Stavení, 14 – mohyla velatické kultury pod Leskounem, 15 – pozdně halštatské hradisko v Mokrém žlebu, 16 – sídliště v trati Jalovčiny u Maršovic, 17 – nezkoumaná osada horákovské kultury, 18 – depot hřiven únětické kultury, 19 – depot měděných sekeromlatů z pozdní doby kamenné, 20 – hradisko neznámého stáří na Holém kopci, 21 a 22 – pravěké osady pod Holým kopcem.

Mapový podklad OpenSteetMap (ODbL), datová vrstva Martin Oliva