Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Hledání mimozemských civilizací

 |  11. 7. 2022
 |  Vesmír 101, 414, 2022/7

Astrobiologie, věda o vzniku, vývoji a osudech života ve vesmíru, získala v posledních letech řadu výzkumných impulzů. Definitivní důkaz existence života mimo Zemi nám však stále uniká. Skupina amerických badatelů proto navrhuje, že bychom se vedle hledání mikroorganismů v naší Sluneční soustavě a identifikace biologických procesů v atmosférách cizích planet měli vážněji zaměřit také na pátrání po technických civilizacích a jejich artefaktech.

Tento apel na hledání mimozemské inteligence není první a dozajista ani poslední. Na rozdíl od předchozích však stojí na pádných argumentech, proč může být hledání technosignatur, tj. známek mimozemských technologií, efektivnější než hledání biosignatur, tj. známek mimozemských biosfér. Většina badatelů předpokládá pravý opak. I kdyby ve vesmíru vznikal život jako na běžícím pásu, vysoké inteligence dosáhne jen malá část organismů. Zdaleka ne všechny z nich začnou vytvářet civilizace, a ještě méně dosáhne technologické úrovně nutné pro cestování kosmickým prostorem. Naše chmurné zkušenosti navíc ukazují, že civilizace mívají výrazně omezené trvání. Známky mimozemské inteligence by proto měly představovat přinejlepším malý zlomek všech dokladů života, na které můžeme narazit. Podle autorů studie jsou však technosignatury potenciálně daleko rozsáhlejší, trvanlivější a nápadnější než známky neinteligentního života.

Technická civilizace cestující mezi hvězdami po sobě zanechává stopy na velké ploše. Technosignatury můžeme dokonce nalézt i na místech zcela postrádajících biosféru. Ani s trváním technických civilizací to nemusí být tak ožehavé. Případné katastrofy totiž dokážou stejně efektivně způsobovat jako odvracet. Technosignatury vydrží i mimo planetární atmosféru a za určitých okolností mohou zůstat detekovatelné dávno potom, co jejich tvůrci i s celou biosférou zanikli. Některé technické výtvory by se dokonce mohly dlouhodobě opravovat nebo replikovat. Pokud by taková situace nastávala běžně, naše Galaxie by se vzhledem ke svému stáří patrně technosignaturami jen hemžila. Na rozdíl od biosignatur, které jsou už z podstaty pasivní, o sobě také může část technosignatur dávat aktivně vědět. V neposlední řadě můžeme předpokládat, že technosignatury budou ve srovnání s biosignaturami snáze rozlišitelné od struktur a procesů vzniklých bez účasti života.

Na základě všech těchto argumentů autoři studie uzavírají, že je nález stop mimozemské civilizace stejně nadějný či dokonce ještě nadějnější než nález mimozemské biosféry. Koneckonců, i v naší Sluneční soustavě vykazuje jasné biosignatury pouze jediná planeta. Hned několik dalších těles ale obíhají či přímo obydlují naše technické výtvory.

Wright J. T. et al.: The Astrophysical Journal Letters, 2022, DOI: 10.3847/2041-8213/ac5824

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astrobiologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Toman

Mgr. Jan Toman, Ph.D., (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde působí na katedře filosofie a dějin přírodních věd. Zaměřuje se především na makroevoluční jevy, ale svými zájmy se dotýká i řady hraničních oborů včetně astrobiologie. Ve všech oborech svého zájmu se věnuje také popularizaci, je členem redakční rady Vesmíru.
Toman Jan

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.