4000 km2
| 30. 5. 2022Mezi roky 1999 a 2019 na celém světě zaniklo asi 13 700 km2 pobřežních mokřadů. Zároveň jich však asi 9700 km2 vzniklo, takže čistá ztráta se pohybuje kolem 4000 km2. Přímý lidský vliv (degradace ekosystémů, ochranářské aktivity) lze doložit u 39 % ztrát a 14 % zisků, většinu změn lze připsat přirozenému vývoji pobřeží a nepřímým důsledkům lidské činnosti – stoupání mořské hladiny v důsledku klimatických změn. Nejrušněji bylo na přílivových plošinách, tedy v oblastech mezi hranicí přílivu a odlivu, pokrytých bahnem nebo pískem naplavením z moře. Asi 7000 km2 jich zaniklo, 6700 km2 naopak vzniklo (např. v deltách Amazonky a Gangy). Zdaleka největší čisté ztráty zaznamenaly mangrovové porosty (3700 km2). Údaje jsou výsledkem analýzy více než 1,1 milionu satelitních snímků pomocí nástrojů strojového učení. Projekt má i své webové stránky: www.globalintertidalchange.org.
Murray N. J. et al.: Science, 2022, DOI: 10.1126/science.abm9583
Ke stažení
článek ve formátu pdf [621,31 kB]
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Se štírem na štíru
Ustrašená společnost 
