4000 km²

Mezi roky 1999 a 2019 na celém světě zaniklo asi 13 700 km² pobřežních mokřadů. Zároveň jich však asi 9700 km² vzniklo, takže čistá ztráta se pohybuje kolem 4000 km². Přímý lidský vliv (degradace ekosystémů, ochranářské aktivity) lze doložit u 39 % ztrát a 14 % zisků, většinu změn lze připsat přirozenému vývoji pobřeží a nepřímým důsledkům lidské činnosti – stoupání mořské hladiny v důsledku klimatických změn. Nejrušněji bylo na přílivových plošinách, tedy v oblastech mezi hranicí přílivu a odlivu, pokrytých bahnem nebo pískem naplavením z moře. Asi 7000 km² jich zaniklo, 6700 km² naopak vzniklo (např. v deltách Amazonky a Gangy). Zdaleka největší čisté ztráty zaznamenaly mangrovové porosty (3700 km²). Údaje jsou výsledkem analýzy více než 1,1 milionu satelitních snímků pomocí nástrojů strojového učení. Projekt má i své webové stránky: www.globalintertidalchange.org.

Rozsáhlé přílivové plošiny Patagonie.

Snímek Nicholas Murray, James Cook University

Murray N. J. et al.: Science, 2022, DOI: 10.1126/science.abm9583