Vymřelí brouci z polynéských ostrovů

Ostrovní ekosystémy jsou citlivé vůči vnějším změnám. Čím menší ostrov, tím zranitelnější jsou organismy, které ho obývají. Z dokumentované minulosti známe vymřelé velké ikonické druhy – např. dronteho mauricijského nebo želvy rodu Cylindraspis z ostrovů Mauricius a Rodrigues. Méně známé je vymírání bezobratlých živočichů, mezi něž patří například hmyz nebo suchozemští plži. Většinu těchto extinkcí si spojujeme s příchodem člověka. Drobné bezobratlé sice přímo nelovil ani nehubil, ale byl příčinou změn prostředí, které se pro tyto malé tvory staly osudné.

Příkladů vymírání drobných ostrovních endemitů známe řadu, ale většinou o nich vědí jen specialisté z oboru [1]. Třeba 6 druhů brouků rodu Antillipeltis vymřelo na Hispaniole a v Portoriku někdy v polovině 20. století, 11 můr rodu Agrotis na Havaji na přelomu 19. a 20. století. Biologie těchto tvorů, kteří se zachovali jen ve starých sbírkách, zůstala navždy neznámá a nevíme ani, proč vyhynuli. Můžeme jen spekulovat o jejich závislosti na vymizelých druzích rostlin, o ztrátě zdrojů potravy nebo o malé populační hustotě.

Příběh se počíná

Na počátku byl e-mail od Nicolase Porche z jihoaustralské Deakinovy univerzity. Nick cestuje po oceánských ostrovech a kope nebo vrtá v sedimentech vodních toků. Jeho půdní sondy jsou až 5 metrů hluboké, se stratifikací po 5–10 cm; stáří vrstev určuje radiokarbonovým datováním rostlinných zbytků. Vzorky půdy prosívá síty s velikostí ok 2–0,25 mm, promývá je vodou a nalezené organické zbytky převádí do etylalkoholu. Tak získává úlomky kostí, částečky rostlin a zejména kousky trvanlivého chitinu z kutikuly členovců. Ačkoli botanici a ornitologové si také přijdou na své, většina materiálu, který Nick najde, zajímá entomology.

V příloze Nickova e-mailu byly fotky asi 25 úlomků kornatců (čeleď Trogossitidae). Jde o pestrou skupinu brouků malé a střední velikosti, to znamená zhruba od 3 mm do 4 cm (obr. 1). Asi 400 druhů je rozšířeno po celém světě, ovšem nejvíc je jich v obou Amerikách. Kornatci jsou většinou draví; na kůře stromů loví např. kůrovce. Kosmopolitní kornatec skladištní (Tenebroides mauritanicus) se naučil žít s člověkem a přešel na rostlinnou potravu. Nepotkáme se s ním často, ale už jsme si domů přinesli z obchodu rohlík, ve kterém byla zapečena jeho larva. Kornatci jsou rychlí letci a jedna tropická skupina má dokonce dva páry očí – jeden pár směřuje vzhůru a druhý, menší, dolů pod brouka [2].

Vzhled recentních kornatců: A – Temnoscheila caerulea ze Středomoří, B – kosmopolitní Tenebroides mauritanicus, C – T. fossulatus z Bolívie, D – evropský druh Nemozoma elongatum, E a F – čtyřocí kornatci z rodů Narcisa (F) a Anacypta (E) z tropické Asie. Snímky Jiří KolibáčSnímky Jiří Kolibáč

Úlomky chitinu (obr. 2) pocházely z 6 ostrovů Francouzské Polynésie: Cookových ostrovů (Atiu), Jižního souostroví (Rimatara, Raivavae, Tubuai) a Společenských ostrovů (Tahiti, Moorea). Fragmenty se našly v hloubce 1,5–4 m, což zhruba odpovídá stáří 1500–4000 let. Jedná se o subfosilie, to znamená, že organický materiál dosud nebyl nahrazen minerální složkou. Tento slovníkový výklad ale není přesný, protože u jantarů starých desítky milionů let zůstává zalitá kutikula členovců také částečně zachována, a přesto inkluze označujeme za fosilie. Výraz „subfosilní“ má pro entomopaleontology spíš fylogenetický význam a znamená, že nalezené organismy jsou příliš mladé na to, aby se daly odlišit od současných druhů. Hmyzí druhy totiž zůstávají bez pozorovatelné změny po velmi dlouhou dobu a podle fosilního záznamu se délka existence druhu odhaduje přibližně na 3–5 milionů let. Subfosilie často nacházíme při archeologických vykopávkách, ale také zalité do kopálu, několik staletí až tisíciletí staré ztvrdlé pryskyřice tropických dřevin, která je známa zejména z Madagaskaru a Střední Ameriky. Nickovy fragmenty nicméně neodpovídaly žádnému recentnímu kornatci a bylo zjevné, že jde o větší počet vzájemně příbuzných druhů, které pravděpodobně již vyhynuly, protože zmíněné ostrovy jsou (snad kromě Tahiti) příliš malé a dobře prozkoumané, než aby všechny druhy unikly pozornosti.