Srdce v poušti

Fajjúmská oáza hrála v dějinách Egypta tisíce let zásadní roli. Bylo to právě v této oblasti, kde byly identifikovány jedny z nejstarších neolitických kultur v celé severovýchodní Africe (tzv. Fajjúm A a B). V době 3. tisíciletí př. Kr. tato oáza již představovala významnou zemědělskou oblast. V době stavitelů pyramid v Gíze zde byly v provozu lomy na bazalt na lokalitě Wídán Fáris. Aby bylo možno dopravovat vytěžený kámen do údolí Nilu, Egypťané tu postavili jedny z nejstarších archeologicky doložených silnic. Význam oázy ještě stoupl na počátku 2. tisíciletí př. Kr. v souvislosti s významnými klimatickými změnami a založením hlavního města Střední říše Ičtavej na jejím východním okraji. Tehdy také vznikly pyramidové komplexy v Hawwáře a Illáhúnu. Nejvýznamnější ekonomický význam však Fajjúm nabyl v době římské, kdy představoval nejvýznamnější zemědělskou oblast celého Egypta a de facto celé římské provincie.

Oáza Fajjúm pohledem astronautů z Mezinárodní vesmírné stanice. Oáza o rozloze 180 km2 leží asi 70 km jihozápadně od Káhiry. Slané Kárúnovo jezero na její severní straně je pozůstatkem rozsáhlejšího starověkého Meridového jezera. Snímek není orientován k severu, aby vynikl tvar srdce.Snímek NASA