Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Od kostní dřeně k infarktu

 |  4. 4. 2022
 |  Vesmír 101, 217, 2022/4

Kardiovaskulární choroby jsou metlou moderního lidstva. Rozvíjejí se v důsledku nadměrného ukládání tukových látek v tepenné stěně, což vede ke vzniku aterosklerotických plátů, které pak omezují průtok krve cévou. Tkáň se za takovým zúžením nedokrvuje a trpí nedostatkem kyslíku. Pokud se nabobtnalý plát provalí cévní stěnou, rychle se tvoří sraženiny a céva se ucpe úplně. To mívá fatální následky zejména v případě věnčitých a mozkových tepen (mluvím o infarktu myokardu a mozkové mrtvici).

Při růstu aterosklerotických plátů hrají významnou roli buňky imunitního systému, především makrofágy přeměněné na pěnové buňky. Vznikají podobně jako jiné krvinky v kostní dřeni. Změny v procesu krvetvorby proto mohou mít přímý dopad na rozvoj aterosklerózy.

Nyní se ale ukazuje, že existuje i opačný vliv: rozvíjející se kardiovaskulární problémy zpětně ovlivňují hematopoetické kmenové buňky. V kostní dřeni zvířat postižených hypertenzí, aterosklerózou a srdečním selháním se ve zvýšené míře tvoří myeloidní leukocyty, od nichž jsou odvozeny i nežádoucí pěnové buňky. Za těchto podmínek podporuje vznik myeloidních buněk vysoká krevní hladina signálních molekul, jakými jsou vaskulární endotelový růstový faktor A (VEGF-A), interleukin 6 nebo versican.

Některé myeloidní buňky tedy podporují vznik aterosklerotických plátů. To vede mimo jiné k nárůstu hladiny určitých signálních molekul, které ještě dál stimulují vznik dalších zánětlivých myeloidních buněk. A tak pořád dál, až se ucho utrhne. Doufejme, že cesta, jak celou nebezpečnou spirálu zastavit, se nám otevře právě díky důkladnějšímu studiu těchto dříve netušených vztahů mezi kostní dření a kardiovaskulárním systémem.

Rohde D. et al.: Nature Cardiovasc. Res., 2022, DOI: 10.1038/s44161-021-00002-8

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...