i

Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

Záhada hlavolamu

Stále nerozumíme základním klimatickým trendům geologické současnosti
 |  28. 2. 2022
 |  Vesmír 101, 186, 2022/3

Dlouhodobě se nedaří urovnat spor mezi komunitou klimatologů, kteří ve snaze o porozumění dlouhodobé dynamice klimatického systému Země používají numerické modely, a komunitou paleoekologů, kteří rekonstruují klimatický vývoj současného interglaciálu na základě údajů získávaných z geologických záznamů. Navržena už byla řada chytrých řešení, ale konsensus je stále v nedohlednu.

Evropští a severoameričtí paleoekologové tradičně označují vrcholnou fázi současného interglaciálu, holocénu, termínem „klimatické optimum“. Již dlouho je známo, že v době před 8000 až 6000 lety se teplomilné organismy vyskytovaly dále na severu, než je tomu dnes. Bylo to způsobeno nejen klimatickými poměry rámcově srovnatelnými s dnešními, ale též jejich dlouhodobou stabilitou, díky které se geografické rozšíření druhů mělo šanci ocitnout v rovnováze s latitudinální klimatickou zonací. Geologické archivy zkoumané pomocí plejády moderních klimatických proxy dat,1) jakýchsi geochemických a biologických „paleoteploměrů“, dávají velmi podobnou a veskrze konzistentní výpověď: Ukazují rychlé oteplování na počátku holocénu (12 000–10 000 let před současností). Po přechodné fázi jen mírného oteplování následuje zmíněné „klimatické optimum“. V posledních 6000 letech pozorujeme velice pozvolný trend poklesu teplot, který byl přerušen až současným globálním oteplováním, jež začalo ve druhé polovině 19. století, a na pozadí klimatické variability současného interglaciálu se jeví jako velice prudké.

Je dobré upřesnit, že v tropických a subtropických severních šířkách nejsou rozdíly zdaleka tak dramatické jako dále na severu a že jižní polokoule jako celek vykazuje ještě větší dlouhodobou klimatickou stabilitu. Trendy jsou všude podobné, pouze amplitudy příslušných velkých fluktuací jsou tím menší, čím dále na jih se posouváme. Nejnovější rekonstrukce vývoje průměrných globálních teplot na základě celé řady nezávislých proxy dat a v mnoha jednotlivých dokumentačních bodech (obr. 1) jsou však očividně ovlivněny robustními boreálními a cirkumpolárními trendy severní polokoule. Nepřestává tak platit stará poučka, že globální klima „se vaří“ v severním Atlantiku.

„Jaké modely si postavíme, takové máme. Představují umělý, na expertních rozhodnutích závislý, tedy do velké míry arbitrární systém.“

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie, Ekologie

O autorovi

Petr Pokorný

Doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D., (*1972) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK a botaniku na Biologické fakultě JČU. V Centru pro teoretická studia, společném pracovišti UK a AV ČR, jehož je momentálně ředitelem, se zabývá kvartérní paleoekologií a environmentální archeologií. Externě přednáší na Přírodovědecké fakultě UK.
Pokorný Petr

Doporučujeme

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete audio

Jaroslav Petr  |  11. 8. 2022
Po experimentu, který částečně obnovil životní pochody v mozku odebraném před několika hodinami praseti, přichází tým z Yaleovy univerzity s...
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné