i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Stav beztíže a anémie

 |  31. 1. 2022
 |  Vesmír 101, 74, 2022/2

Že důsledkem pobytu v beztížném stavu je anémie, se vědělo již od časných počátků letů do kosmu. Ve stavu beztíže se značná část tekutin přesune do horní poloviny těla, protože není zadržována gravitací v končetinách. V krevním řečišti ubyde asi 10 % tekutiny, takže se zvýší koncentrace červených krvinek. Mělo se za to, že tělo kosmonautů k obnovení rovnováhy zničí asi 10 % červených krvinek. Ukázalo se, že čím byl pobyt v kosmu delší, tím byla anemie vážnější a tím déle trval návrat k předletovému normálu.

Dlouhodobý pobyt na lůžku, které je mírně skloněné tak, aby hlava byla níž než nohy, sice nesimuluje stav beztíže, ale gravitace nepůsobí ve směru od hlavy k nohám. U 20 dobrovolníků, kteří trávili na takovém lůžku 60 dní, se prokázal zvýšený rozpad červených krvinek (hemolýza). To vedlo k hypotéze, že zvýšená hemolýza je primárním účinkem beztíže (což dosud nikdo netestoval). Jedním z produktů hemolýzy je molekula oxidu uhelnatého (CO), která končí ve vydechovaném vzduchu. V letech 2015–2020 se 14 kosmonautů během svého zhruba půlročního pobytu na mezinárodní kosmické stanici (ISS) zúčastnilo měření koncentrace CO ve vzduchu vydechovaném i okolním a zjišťovali také další markery hemolýzy v krvi. Měření prokázala zvýšenou hemolýzu po celou dobu pobytu. Oxid uhelnatý je také druhý posel (Vesmír 73, 595, 1994/10) a jeho zvýšená koncentrace může ovlivnit řadu nitrobuněčných procesů. Zvýšené hladiny markerů hemolýzy přetrvávají i rok po přistání. Kde k hemolýze dochází a jaký je její mechanismus, není dosud jasné. Objasnění mechanismu je však důležité pro zmírnění následků stavu beztíže zejména u dlouhodobých letů, kdy by zvýšená hemolýza vedla k těžké anemii a ohrožovala život kosmonautů.

Guy Trudel et al., Nature Medicine, 2022, DOI: 10.1038/s41591-021-01637-7

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Kosmonautika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...