i

Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Stav beztíže a anémie

 |  31. 1. 2022
 |  Vesmír 101, 74, 2022/2

Že důsledkem pobytu v beztížném stavu je anémie, se vědělo již od časných počátků letů do kosmu. Ve stavu beztíže se značná část tekutin přesune do horní poloviny těla, protože není zadržována gravitací v končetinách. V krevním řečišti ubyde asi 10 % tekutiny, takže se zvýší koncentrace červených krvinek. Mělo se za to, že tělo kosmonautů k obnovení rovnováhy zničí asi 10 % červených krvinek. Ukázalo se, že čím byl pobyt v kosmu delší, tím byla anemie vážnější a tím déle trval návrat k předletovému normálu.

Dlouhodobý pobyt na lůžku, které je mírně skloněné tak, aby hlava byla níž než nohy, sice nesimuluje stav beztíže, ale gravitace nepůsobí ve směru od hlavy k nohám. U 20 dobrovolníků, kteří trávili na takovém lůžku 60 dní, se prokázal zvýšený rozpad červených krvinek (hemolýza). To vedlo k hypotéze, že zvýšená hemolýza je primárním účinkem beztíže (což dosud nikdo netestoval). Jedním z produktů hemolýzy je molekula oxidu uhelnatého (CO), která končí ve vydechovaném vzduchu. V letech 2015–2020 se 14 kosmonautů během svého zhruba půlročního pobytu na mezinárodní kosmické stanici (ISS) zúčastnilo měření koncentrace CO ve vzduchu vydechovaném i okolním a zjišťovali také další markery hemolýzy v krvi. Měření prokázala zvýšenou hemolýzu po celou dobu pobytu. Oxid uhelnatý je také druhý posel (Vesmír 73, 595, 1994/10) a jeho zvýšená koncentrace může ovlivnit řadu nitrobuněčných procesů. Zvýšené hladiny markerů hemolýzy přetrvávají i rok po přistání. Kde k hemolýze dochází a jaký je její mechanismus, není dosud jasné. Objasnění mechanismu je však důležité pro zmírnění následků stavu beztíže zejména u dlouhodobých letů, kdy by zvýšená hemolýza vedla k těžké anemii a ohrožovala život kosmonautů.

Guy Trudel et al., Nature Medicine, 2022, DOI: 10.1038/s41591-021-01637-7

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Kosmonautika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné