Stav beztíže a anémie

Že důsledkem pobytu v beztížném stavu je anémie, se vědělo již od časných počátků letů do kosmu. Ve stavu beztíže se značná část tekutin přesune do horní poloviny těla, protože není zadržována gravitací v končetinách. V krevním řečišti ubyde asi 10 % tekutiny, takže se zvýší koncentrace červených krvinek. Mělo se za to, že tělo kosmonautů k obnovení rovnováhy zničí asi 10 % červených krvinek. Ukázalo se, že čím byl pobyt v kosmu delší, tím byla anemie vážnější a tím déle trval návrat k předletovému normálu.

Dlouhodobý pobyt na lůžku, které je mírně skloněné tak, aby hlava byla níž než nohy, sice nesimuluje stav beztíže, ale gravitace nepůsobí ve směru od hlavy k nohám. U 20 dobrovolníků, kteří trávili na takovém lůžku 60 dní, se prokázal zvýšený rozpad červených krvinek (hemolýza). To vedlo k hypotéze, že zvýšená hemolýza je primárním účinkem beztíže (což dosud nikdo netestoval). Jedním z produktů hemolýzy je molekula oxidu uhelnatého (CO), která končí ve vydechovaném vzduchu. V letech 2015–2020 se 14 kosmonautů během svého zhruba půlročního pobytu na mezinárodní kosmické stanici (ISS) zúčastnilo měření koncentrace CO ve vzduchu vydechovaném i okolním a zjišťovali také další markery hemolýzy v krvi. Měření prokázala zvýšenou hemolýzu po celou dobu pobytu. Oxid uhelnatý je také druhý posel (Vesmír 73, 595, 1994/10) a jeho zvýšená koncentrace může ovlivnit řadu nitrobuněčných procesů. Zvýšené hladiny markerů hemolýzy přetrvávají i rok po přistání. Kde k hemolýze dochází a jaký je její mechanismus, není dosud jasné. Objasnění mechanismu je však důležité pro zmírnění následků stavu beztíže zejména u dlouhodobých letů, kdy by zvýšená hemolýza vedla k těžké anemii a ohrožovala život kosmonautů.

Astronaut Jeff Williams na palubě ISS odebírá vzorky dechu.Snímek NASA

Guy Trudel et al., Nature Medicine, 2022, DOI: 10.1038/s41591-021-01637-7