Nový „primát“ ve žvýkacím svalu

Rok potom, co byl v prosinci 2020 publikován objev dosud neznámé oblasti slinných žláz v horní oblasti lidského jícnu [1], se objevila studie popisující další nečekanou anatomickou zvláštnost. Je to takové překvapení, jako kdyby zoologové nyní objevili v Evropě nový druh primáta. Jde o hlubokou vrstvu svalových vláken v hlavním žvýkacím svalu (musculus masseter), který pohybuje dolní čelistí a je nejdůležitější pro žvýkání.

Učebnice anatomie popisují lidský žvýkací sval se dvěma vrstvami, jednou hlubokou a druhou povrchovou. Několik starších prací se však zmiňuje i o možné třetí svalové vrstvě, ale nepřesvědčivě. Autoři studie z prosince 2021 se tedy rozhodli prověřit, zda tento prominentní čelistní sval může mít skrytou, hlubokou vrstvu se samostatným posláním [2]. Zkoumali průběh a úpony u několika starších konzervovaných hlav, provedli CT-skeny půldruhé desítky hlav u právě zemřelých osob a pečlivě zkontrolovali čelisti při vysokém rozlišení magnetické rezonance u jednoho pacienta. A skutečně našli anatomicky odlišnou tenčí třetí vrstvu žvýkacího svalu, do které vedou oddělená nervová vlákna. Prochází od zygomatického výběžku– kostěného výběžku, který tvoří část lícních kostí a lze jej nahmatat těsně před uchem – až po koronoidní (korunový) trojúhelníkový výběžek na jednom vrcholu spodní čelisti.

Hluboká část žvýkacího svalu je jasně odlišitelná od dvou známých vrstev. Na základě uspořádání svalových vláken tato svalová vrstva pravděpodobně pomáhá jako jediná stabilizovat dolní čelist zvedáním a zatahováním koronoidního výběžku. Vedoucí týmu, Jens C. Türp z Univerzitního centra pro dentální medicínu ve švýcarské Basileji, pojmenoval nově nalezenou svalovou vrstvu musculus masseter pars coronidea, čili korunová část žvýkacího svalu.

Nově objevená svalová vrstva směřuje od zadní části lícní kosti k přednímu výběžku dolní čelisti.Ilustrace Jens C. Türp, University of Basel, UZB

Zajímalo mě, jestli nový svazek svaloviny obsahuje víc červených pomalých, nebo rychlých bílých vláken, podle typu kontraktilní bílkoviny myosinu a spotřeby kyslíku. Na Štědrý den jsem se s profesorem Türpem spojil. Odepsal mi, že to ještě nevědí, ale zřejmě půjde o smíšený typ; trochu jiný, než u svalů na končetinách a na trupu. Objev by mohl být důležitý, neboť pomůže lépe provádět operace v této oblasti čelisti a lépe léčit úrazy a poškození složitého čelistního kloubu. Také ti z vás, kteří se z mladické či senilní nerozvážnosti chystají vsunout si do úst kulatou žárovku, jistě ocení lepší znalosti lékařů při nápravě vykloubené nebo nemocné čelisti, stejně jako freestyleři v ringu a motorkáři po úrazu hlavy.

Žvýkací svaly a jazyk si zasluhují naši pozornost i z jiného důvodu. Nejenže ústup obličejové svaloviny umožňuje zvětšení mozkovny, ale žvýkání proti odporu zlepšuje duševní stav, náladu a paměť, především deklarativní (sdělovací). Možná je ale lepší spíše než žvýkačky používat bezpečné silikonové vložky, které zabraňují poškození zubů, hlavně u seniorů [3]. Žvýkáme totiž, jak známo, nejen pomocí čelistního kloubu, ale namáháme i povrh zubů. Kupodivu tento žvýkací „nešvar“ může i zachránit život, třeba v hustém dopravním provozu. Při žvýkání se v mozku zvyšuje účinek varovných vjemů a roste naše schopnost být „vždy ve střehu“, jak už věděl americký, i u nás proslavený detektiv Nick Carter.