mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Náboženský celibát jako evoluční hádanka

 |  5. 12. 2022
 |  Vesmír 101, 778, 2022/12

Reprodukce je podstatou evoluce. Proč tedy po staletí přežívá tradice, která rozmnožování zakazuje? Nový výzkum tibetských buddhistů přináší možné odpovědi.

Celibát neboli závazek žít bez manželství a pohlavního styku existuje v určité podobě v mnoha světových náboženstvích. V indickém džinismu je například považován za nezbytnou podmínku k dosažení mókši neboli osvobození duše. Všichni džinističtí mniši slibují, že se budou vyhýbat sexuálním vztahům, a i laičtí věřící jsou povzbuzováni k celibátu po narození prvního syna. Gautama Buddha prosazoval celibát jako ideální životní pravidlo pro všechny mnichy a mnišky a tato tradice je v buddhismu silná dodnes. V křesťanství se myšlenka celibátu objevuje od nejranějších počátků. Povinným závazkem pro vysvěcené osoby se ale stal až ve 12. století, a to zejména v římskokatolické církvi.

Téměř všechna náboženství vyžadují od svých věřících nějakou formu časové či fyzické oběti, ať už se jedná o modlitbu, pouť, či bolestivý rituál. Vzhledem k tomu, že rozmnožování je základním principem lidského života, bez něhož by tu nikdo z nás dnes nebyl, lze celibát považovat za jednu z největších obětí. Proč se někteří věřící dobrovolně či pod tlakem rodičů vzdávají možnosti mít potomky? Jak to, že tato instituce dávno nevymřela spolu s jejími praktikanty? Na tyto otázky se v současnosti pokouší odpovědět mezinárodní tým antropologů vedený profesorkou Ruth Maceovou z University College London [1,2].

Bratrské soupeření v Tibetu

Jako místo svého terénního výzkumu si zvolili okres Čone, ležící na severovýchodním okraji Tibetské náhorní plošiny v Číně. Jeho většinovými obyvateli jsou etničtí Tibeťané, kteří se živí tradičním zemědělstvím a chovem jaků a ovcí na zdejších rozsáhlých pastvinách. Přestože v období kulturní revoluce byly formální náboženské aktivity v této oblasti na dvě desetiletí pozastaveny, místní lidé zůstávají silně věřícími buddhisty, v jejichž životech hrají významnou roli kláštery. Tato centra vzdělání a moci, která v sobě tradičně spojovala funkce chrámu, školy, banky i soudního dvora, jsou domovem mnoha mnichů, kteří celý svůj život zasvěcují studiu buddhistických textů, modlitbám a nejrůznějším náboženským obřadům.

Nyní vidíte 33 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie

O autorovi

Václav Hrnčíř

Mgr. Václav Hrnčíř, Ph.D., (*1990) vystudoval archeologii na Univerzitě Hradec Králové, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Pracuje v Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, kde se zabývá kulturní evolucí a mezikulturním výzkumem společností napříč časem a prostorem.
Hrnčíř Václav

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...