i

Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Náboženský celibát jako evoluční hádanka

 |  5. 12. 2022
 |  Vesmír 101, 778, 2022/12

Reprodukce je podstatou evoluce. Proč tedy po staletí přežívá tradice, která rozmnožování zakazuje? Nový výzkum tibetských buddhistů přináší možné odpovědi.

Celibát neboli závazek žít bez manželství a pohlavního styku existuje v určité podobě v mnoha světových náboženstvích. V indickém džinismu je například považován za nezbytnou podmínku k dosažení mókši neboli osvobození duše. Všichni džinističtí mniši slibují, že se budou vyhýbat sexuálním vztahům, a i laičtí věřící jsou povzbuzováni k celibátu po narození prvního syna. Gautama Buddha prosazoval celibát jako ideální životní pravidlo pro všechny mnichy a mnišky a tato tradice je v buddhismu silná dodnes. V křesťanství se myšlenka celibátu objevuje od nejranějších počátků. Povinným závazkem pro vysvěcené osoby se ale stal až ve 12. století, a to zejména v římskokatolické církvi.

Téměř všechna náboženství vyžadují od svých věřících nějakou formu časové či fyzické oběti, ať už se jedná o modlitbu, pouť, či bolestivý rituál. Vzhledem k tomu, že rozmnožování je základním principem lidského života, bez něhož by tu nikdo z nás dnes nebyl, lze celibát považovat za jednu z největších obětí. Proč se někteří věřící dobrovolně či pod tlakem rodičů vzdávají možnosti mít potomky? Jak to, že tato instituce dávno nevymřela spolu s jejími praktikanty? Na tyto otázky se v současnosti pokouší odpovědět mezinárodní tým antropologů vedený profesorkou Ruth Maceovou z University College London [1,2].

Bratrské soupeření v Tibetu

Jako místo svého terénního výzkumu si zvolili okres Čone, ležící na severovýchodním okraji Tibetské náhorní plošiny v Číně. Jeho většinovými obyvateli jsou etničtí Tibeťané, kteří se živí tradičním zemědělstvím a chovem jaků a ovcí na zdejších rozsáhlých pastvinách. Přestože v období kulturní revoluce byly formální náboženské aktivity v této oblasti na dvě desetiletí pozastaveny, místní lidé zůstávají silně věřícími buddhisty, v jejichž životech hrají významnou roli kláštery. Tato centra vzdělání a moci, která v sobě tradičně spojovala funkce chrámu, školy, banky i soudního dvora, jsou domovem mnoha mnichů, kteří celý svůj život zasvěcují studiu buddhistických textů, modlitbám a nejrůznějším náboženským obřadům.

Nyní vidíte 33 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie

O autorovi

Václav Hrnčíř

Mgr. Václav Hrnčíř, Ph.D., (*1990) vystudoval archeologii na Univerzitě Hradec Králové, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Pracuje v Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, kde se zabývá kulturní evolucí a mezikulturním výzkumem společností napříč časem a prostorem.
Hrnčíř Václav

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...