Konec jezera Neziderského

1892: Jezero Neziderské, které již několikráte, posledně v letech 60tých, úplně vyschlo, pozbylo v posledních dvou letech opět polovici své vody, i nemá té chvíle na nejhlubších místech více vody než-li zvýší metru. Tím zavdalo příčinu k podniku, který mu má připraviti konec. Neboť vláda uherská v nejnovější době rozhodla se na účet okolních sousedů, kanálem, vedoucím do Rábu, jezero Neziderské vysušiti, což se zcela dobře může uskutečniti, poněvadž jezero leží v uzavřené, ploché kotlině a jen atmosférickými srážkami z okolí se naplňuje. Dna jezerního lze beze všeho dobře užiti za ornou půdu, poněvadž není bahnité.

n. (Vesmír 22, 59, 1892/5; on-line)

2022: Neziderské jezero je dnes jednou z důležitých lokalit ochrany evropské přírody, kde se na svých migračních trasách zastavují statisíce ptáků, kteří tu nacházejí útočiště i obživu. Právem je tedy od roku 2001 zařazeno do světového dědictví UNESCO. Jenže. Globální změna klimatu si na mělké vodní ploše vybírá daň. Nebýt umělého kanálu Einser, zbudovaného po roce 1895, už dávno by bylo jezero souší, neboť každoročně výparem ztratí až 90 % dešťové vody. Namále měla vodní plocha koncem první světové války, kdy se kvůli rostoucímu nedostatku potravin v létě 1918 vážně jednalo o regulaci hladiny ve prospěch zemědělství. Záměru zabránil konec války, rozpad Rakouska-Uherska a přičlenění oblasti k nově vzniklé Rakouské republice.

Od roku 2003 jezero opět pozvolna ztrácí vodu, přičemž letos 23. července dosáhla hladina nového historického minima – 115,01 metru nad úrovní Jaderského moře. Odhaduje se, že do roku 2050 jezero vyschne docela. Uvažuje se sice o přivedení vody z Dunaje, ale existují obavy, že vyšší obsah živin a menší salinita by mohly vést k zarůstání jezera rákosem. Zatím to vypadá, že Rakušané o svůj přírodní poklad nechtějí přijít a s globální změnou klimatu se pokusí svést nerovný boj. Pokud by prohráli, může se na ploše bývalého jezera pěstovat rýže, podobně jako mezi lety 1864 a 1870, kdy bylo rovněž zcela vyschlé.