i

Aktuální číslo:

2023/1

Téma měsíce:

DNA jako důkaz

Vojna proti ukrajinskej kultúre

Zachovanie objektov kultúrneho dedičstva počas vojny na Ukrajine
 |  31. 10. 2022
 |  Vesmír 101, 697, 2022/11

Ako ospravedlnenie svojich plánov na ovládnutie Ukrajiny predniesol Vladimír Putin 21. februára tohto roku krátku „prednášku“ z histórie. V jeho prejave odznelo, že ukrajinský národ vznikol pri vytváraní Sovietskeho zväzu a hlavným „autorom“ a „architektom“ Ukrajiny bol Vladimír Iľjič Lenin. Tieto slová, ktoré popierajú takmer tisícročnú históriu formovania ukrajinského národa, sa stali začiatkom otvorenej vojny Ruska proti Ukrajine, ktorá vypukla 24. februára 2022.

Vojna znamená pre Ukrajinu v prvom rade značné civilné a vojenské straty, kolosálne ekonomické škody, zničenie či poškodenie infraštruktúry i objektov kultúrneho a historického dedičstva. Na základe štatistického vyhodnotenia dostupných údajov z oficiálnej stránky MKIP vyplýva, že k 1. septembru 2022 bolo poškodených a zničených približne 509 objektov kultúrneho a historického dedičstva, najväčšie straty Ukrajina zaznamenala v oblastiach hraničiacich s Ruskom a Bieloruskom: Žytomyrskej, Kyjivskej,1) Černihivskej, Sumskej, Charkivskej, Luhanskej a Doneckej.

Škody na objektoch kultúrneho dedičstva vznikali pomerne rýchlo na začiatku invázie, keď ruské jednotky začali ostreľovať infraštruktúru pohraničných oblastí a postupovali na Kyjiv a Charkiv. Koncom februára bolo poškodených asi 20 objektov. Straty dynamicky narastali v marci počas rozsiahlych vojenských akcií na severe, severovýchode, východe a juhu Ukrajiny, poškodených alebo zničených bolo približne 271 objektov kultúrneho a historického dedičstva. Najviac zasiahnuté boli severné regióny (Žytomyrská, Kyjivská, Černihivská a Sumská oblasť), ktoré zdržiavali postup okupantov na Kyjiv, a východné oblasti (Donecká a Luhanská). V tom čase boli značne zničené aj mestá Charkiv (Charkivská oblasť) a Mariupoľ (Donecká oblasť), ktoré boli vystavené nepriateľskému pozemnému útoku a raketovým strelám zacieleným najmä na infraštruktúru.

„Na dočasne okupovaných územiach sa ruská ideologická mašinéria snaží vymazať akúkoľvek stopu po ukrajinskej kultúre.“

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kultura, Historie, Válka_Ukrajina

O autorovi

Roman Liubun

Bc. Roman Liubun (*1999) pochází z ukrajinského města Brody. Bakalářské studium absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, nyní studuje v magisterském stupni na katedře archeologie Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře. Působí v Muzeu města Bratislavy, zabývá se speleoarcheologií. S Janem Turkem organizoval plenární zasedání na pražském archeologickém kongresu WAC -9, které se týkalo důsledků ruské agrese na ukrajinské kulturní dědictví.
Liubun Roman

Doporučujeme

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

Halina Šimková  |  10. 1. 2023
Genetická příbuznost lidí je předmětem zájmu vědy už po staletí. Od prvních teoretických úvah o mísení krve rodičů přes porozumění základním...
Od mumie k Nobelovi

Od mumie k Nobelovi uzamčeno

Viktor Černý  |  9. 1. 2023
Evoluční genomika vyvinula za posledních několik desetiletí propracované nástroje, pomocí nichž můžeme lépe nahlížet a také přímo datovat...
Kůň a člověk

Kůň a člověk uzamčeno

René Kyselý, Lubomír Peške  |  9. 1. 2023
Domestikace koně zásadně změnila mobilitu, ekonomiku a válečné strategie člověka, čímž podstatně ovlivnila jeho dějiny. S ohledem na význam v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné