Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024
i

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

To, co jíme, mění tvář naší planety

 |  31. 10. 2022
 |  Vesmír 101, 710, 2022/11

Produkce potravin, tedy vznik a rozvoj zemědělství, je řadou mechanismů provázána s výraznými změnami ekosystémů.

Člověk ovlivňoval přírodu již jako lovec a sběrač. Expanze moderního člověka z afrického kontinentu a jeho rozšíření po celém světě před 50 až 10 tisíci lety bývá asociována s vyhynutím řady druhů megafauny na místech, která člověk osídlil. Přitom se často poukazuje na to, že tento vliv byl větší na kontinentech vzdálenějších od Afriky, i když není úplně zjevné, do jaké míry k tomuto vyhubení přímo přispěl člověk a do jaké míry souviselo se změnou klimatu a dalšími faktory. Skutečností je, že člověk se díky řadě technologických inovací, zejména díky rozvoji zbraní, které umožňovaly zabíjet kořist na velkou vzdálenost (oštěpy, vrhače oštěpů, luky a šípy), stal velmi úspěšným vrcholovým predátorem. V této souvislosti je dobré si připomenout, že chování člověka se významně liší od chování ostatních predátorů. Zatímco ostatní predátoři jsou na své kořisti velmi závislí, člověk využívá řadu dalších zdrojů potravy, a tak vyhubení jednoho druhu kořisti nijak významně neohrozí jeho přežití. Výběr kořisti ostatních predátorů je dán její ulovitelností, u člověka společenskou normou. Predátoři mnohdy preferují mláďata nebo hendikepovaná zvířata, člověk se naopak často soustředí na lov dospělých zdravých jedinců. To můžeme pozorovat jak v případě lovu na souši, tak ve vodě. U rybolovu je navíc dobře zdokumentováno, že člověk vyloví nejdříve druhy na vrcholu potravního řetězce a dále postupuje směrem dolů. To má řadu důsledků pro celý potravní řetězec. Například potlačení populace žraloků v důsledku jejich lovu vede k nárůstu mezopredátorů, jako jsou murény a kanicové, a ti potlačí herbivorní ryby a další skupiny potřebné pro fungování korálových útesů, což vede k degradaci útesů a poklesu populace ryb, které jsou na nich závislé. Kromě toho člověk jako lovec také přispěl k změně stanovišť, například vypalováním lesů s cílem podpořit populace některých skupin fauny, které následně lovil. Příkladem může být významné rozšíření dlouhostébelných prérií na východě USA, které se dává do souvislosti s vypalováním těchto ekosystémů indiány. Je zajímavé, že původní obyvatelé Ameriky či Austrálie vypalováním podporovali převahu snadno hořlavých ekosystémů, které sice hořely často, ale s malou intenzitou a požáry byly plošně lokalizované. Naproti tomu bílí osadníci výskyt požárů v krajině snížili, čímž se změnila požárová dynamika: požáry byly méně časté, ale o to intenzivnější a rozsáhlejší (obr. 1).

Zemědělství

Ještě větší změny pak přinesl člověk jako zemědělec. Přestože domestikoval řadu rostlin, jde pořád jen o zlomek druhového bohatství užitkových rostlin. Navíc jen několik málo druhů (pšenice, rýže, kukuřice) tvoří převážnou většinu obživy člověka. Stojí za zmínku, že mezi nejvýznamnějšími plodinami (jak z pohledu osevní plochy, tak z pohledu celkového výnosu) dominují rostliny jednoleté, případně víceleté, které člověk pěstuje jako jednoleté (bavlna, brambory ap.). Proč je mezi pěstovanými rostlinami taková dominance jednoletých rostlin? Má to řadu důvodů. Jednoleté rostliny například umožňují získat výnos již za několik měsíců od vysetí. V porovnání s víceletými rostlinami investují velkou část energie do semen nebo jiných orgánů sloužících k reprodukci. Například pšenice v době sklizně nahromadí více než 60 % biomasy v zrnu, zatímco u plodícího jedlého kaštanu představují semena jen asi 2 % biomasy.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Jan Frouz

Prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, Csc., (*1967) je ředitelem Centra pro otázky životního prostředí UK a ředitelem Ústavu půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR. Zabývá se otázkami, jak interakce mezi rostlinami, půdou a půdní biotou určují postupné sukcesní změny půd a následně celých ekosystémů a jak můžeme tyto znalosti využít při obnově ekosystémů. Spolu s Jaroslavou Frouzovou je autorem knihy Aplikovaná ekologie (Karolinum 2021).
Frouz Jan

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...