Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Nový chemický prvek

 |  1. 11. 2022
 |  Vesmír 101, 715, 2022/11

1892: Nový prvek masrium (pojmenovaný tak podle názvu pro starý Egypt) objevili prý DroopOff v Kahiře v johnsonitu. Nerost tento záleží z 40,34 % vody, 10,62 % aluminia, 1,63 % kysličníku železitého, 0,20 % kysličníku masritového, 2,56 % kysličníku manganitého, 1,02 % kysličníku kobaltitého, 4,23 % kysličníku železnatého, 36,78 % bezvodé kyseliny sírové. Váha atomová nového prvku obnáší prý asi 228; má tedy své místo ve druhé skupině druhé řady v periodické soustavě prvků dle Mendělejeva. Svými vlastnostmi stojí uprostřed mezi cinkem a aluminiem.

t. (Vesmír 22, 24, 1892/2)

2022: Zprávu, o které se Vesmír zmiňuje, vědeckým světem šířili během celého roku 1892 chemici Henry Droop Richmond a Hussein Off. Ohlásili, že nový chemický prvek objevili v materiálu přivezeném o dva roky dříve jakýmsi Johnsonem Pachou z výpravy do Horního Egypta. Místem nálezu byla oblast známá jako „řeka bez vody“ (Bahr-bela-Mā), což bylo zřejmě místo, kterým v dobách starého Egypta protékala řeka, o jejíž existenci se měly zmiňovat dobové záznamy.1)

Není příliš těžké si uvědomit, že v periodické tabulce prvků dnes žádné masrium nefiguruje. Důvod je prostý – atomová hmotnost prvku, který autoři uváděli, by patřila v té době ještě neznámému radiu (objevenému až 21. prosince 1898). Navíc masrium popsanými vlastnostmi ani zdaleka nepřipomínalo vlastnosti radia, proto dnes není pochyb, že analýzy byly chybné a ve skutečnosti o žádný objev nového prvku nešlo.

Masrium ovšem není osamoceno ve svém osudu názvu, který se do periodické tabulky nedostal. Stejný osud potkal jména bastardium, glucinium, gadenium, menachit, panchrom, polymnestum, eosium, lucium, ceresium, pilsum, philippium, aldebaranium, celtium, anglo-helvetium, extremium a mnohé další. Nenajdeme ani název prvku novum, který svému otci, skotskému chemikovi Williamu Ramsayovi navrhl jeho třináctiletý syn, když zjistil, že otec hledá název pro nově objevený plyn. Ramsay však chtěl, aby jména všech jím objevených vzácných plynů měla původ v řečtině, proto synův návrh upravil na nám dnes známý neon. 

Poznámky

1) Tutton A.: The New Element, Masrium. Nature 46, 79–80, 1892, DOI: 10.1038/046079b0.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, Chemie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...