Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Nový chemický prvek

 |  1. 11. 2022
 |  Vesmír 101, 715, 2022/11

1892: Nový prvek masrium (pojmenovaný tak podle názvu pro starý Egypt) objevili prý DroopOff v Kahiře v johnsonitu. Nerost tento záleží z 40,34 % vody, 10,62 % aluminia, 1,63 % kysličníku železitého, 0,20 % kysličníku masritového, 2,56 % kysličníku manganitého, 1,02 % kysličníku kobaltitého, 4,23 % kysličníku železnatého, 36,78 % bezvodé kyseliny sírové. Váha atomová nového prvku obnáší prý asi 228; má tedy své místo ve druhé skupině druhé řady v periodické soustavě prvků dle Mendělejeva. Svými vlastnostmi stojí uprostřed mezi cinkem a aluminiem.

t. (Vesmír 22, 24, 1892/2)

2022: Zprávu, o které se Vesmír zmiňuje, vědeckým světem šířili během celého roku 1892 chemici Henry Droop Richmond a Hussein Off. Ohlásili, že nový chemický prvek objevili v materiálu přivezeném o dva roky dříve jakýmsi Johnsonem Pachou z výpravy do Horního Egypta. Místem nálezu byla oblast známá jako „řeka bez vody“ (Bahr-bela-Mā), což bylo zřejmě místo, kterým v dobách starého Egypta protékala řeka, o jejíž existenci se měly zmiňovat dobové záznamy.1)

Není příliš těžké si uvědomit, že v periodické tabulce prvků dnes žádné masrium nefiguruje. Důvod je prostý – atomová hmotnost prvku, který autoři uváděli, by patřila v té době ještě neznámému radiu (objevenému až 21. prosince 1898). Navíc masrium popsanými vlastnostmi ani zdaleka nepřipomínalo vlastnosti radia, proto dnes není pochyb, že analýzy byly chybné a ve skutečnosti o žádný objev nového prvku nešlo.

Masrium ovšem není osamoceno ve svém osudu názvu, který se do periodické tabulky nedostal. Stejný osud potkal jména bastardium, glucinium, gadenium, menachit, panchrom, polymnestum, eosium, lucium, ceresium, pilsum, philippium, aldebaranium, celtium, anglo-helvetium, extremium a mnohé další. Nenajdeme ani název prvku novum, který svému otci, skotskému chemikovi Williamu Ramsayovi navrhl jeho třináctiletý syn, když zjistil, že otec hledá název pro nově objevený plyn. Ramsay však chtěl, aby jména všech jím objevených vzácných plynů měla původ v řečtině, proto synův návrh upravil na nám dnes známý neon. 

Poznámky

1) Tutton A.: The New Element, Masrium. Nature 46, 79–80, 1892, DOI: 10.1038/046079b0.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, Chemie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista a dokumentarista. Autor dokumentů Magion (2018) - vítězný snímek AFO 2019, Screen Power Film Festival 2021, Mokrsko 2008 (spoluautorka J. Jirátová) - hlavní cena Prix Bohemia Radio 2009. Autor projektu Divnopis (spoluautoři P. Tumlíř, M. Harvalík; rozhlas - 150 dílů, televize - 52 dílů, dvě knihy; samostatně osm CD s populárně-vědeckou tematikou. Zakladatel a vedoucí projektu Politické procesy.
Janáč Marek

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...