Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Nový chemický prvek

 |  1. 11. 2022
 |  Vesmír 101, 715, 2022/11

1892: Nový prvek masrium (pojmenovaný tak podle názvu pro starý Egypt) objevili prý DroopOff v Kahiře v johnsonitu. Nerost tento záleží z 40,34 % vody, 10,62 % aluminia, 1,63 % kysličníku železitého, 0,20 % kysličníku masritového, 2,56 % kysličníku manganitého, 1,02 % kysličníku kobaltitého, 4,23 % kysličníku železnatého, 36,78 % bezvodé kyseliny sírové. Váha atomová nového prvku obnáší prý asi 228; má tedy své místo ve druhé skupině druhé řady v periodické soustavě prvků dle Mendělejeva. Svými vlastnostmi stojí uprostřed mezi cinkem a aluminiem.

t. (Vesmír 22, 24, 1892/2)

2022: Zprávu, o které se Vesmír zmiňuje, vědeckým světem šířili během celého roku 1892 chemici Henry Droop Richmond a Hussein Off. Ohlásili, že nový chemický prvek objevili v materiálu přivezeném o dva roky dříve jakýmsi Johnsonem Pachou z výpravy do Horního Egypta. Místem nálezu byla oblast známá jako „řeka bez vody“ (Bahr-bela-Mā), což bylo zřejmě místo, kterým v dobách starého Egypta protékala řeka, o jejíž existenci se měly zmiňovat dobové záznamy.1)

Není příliš těžké si uvědomit, že v periodické tabulce prvků dnes žádné masrium nefiguruje. Důvod je prostý – atomová hmotnost prvku, který autoři uváděli, by patřila v té době ještě neznámému radiu (objevenému až 21. prosince 1898). Navíc masrium popsanými vlastnostmi ani zdaleka nepřipomínalo vlastnosti radia, proto dnes není pochyb, že analýzy byly chybné a ve skutečnosti o žádný objev nového prvku nešlo.

Masrium ovšem není osamoceno ve svém osudu názvu, který se do periodické tabulky nedostal. Stejný osud potkal jména bastardium, glucinium, gadenium, menachit, panchrom, polymnestum, eosium, lucium, ceresium, pilsum, philippium, aldebaranium, celtium, anglo-helvetium, extremium a mnohé další. Nenajdeme ani název prvku novum, který svému otci, skotskému chemikovi Williamu Ramsayovi navrhl jeho třináctiletý syn, když zjistil, že otec hledá název pro nově objevený plyn. Ramsay však chtěl, aby jména všech jím objevených vzácných plynů měla původ v řečtině, proto synův návrh upravil na nám dnes známý neon. 

Poznámky

1) Tutton A.: The New Element, Masrium. Nature 46, 79–80, 1892, DOI: 10.1038/046079b0.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, Chemie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...