Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Nový chemický prvek

 |  1. 11. 2022
 |  Vesmír 101, 715, 2022/11

1892: Nový prvek masrium (pojmenovaný tak podle názvu pro starý Egypt) objevili prý DroopOff v Kahiře v johnsonitu. Nerost tento záleží z 40,34 % vody, 10,62 % aluminia, 1,63 % kysličníku železitého, 0,20 % kysličníku masritového, 2,56 % kysličníku manganitého, 1,02 % kysličníku kobaltitého, 4,23 % kysličníku železnatého, 36,78 % bezvodé kyseliny sírové. Váha atomová nového prvku obnáší prý asi 228; má tedy své místo ve druhé skupině druhé řady v periodické soustavě prvků dle Mendělejeva. Svými vlastnostmi stojí uprostřed mezi cinkem a aluminiem.

t. (Vesmír 22, 24, 1892/2)

2022: Zprávu, o které se Vesmír zmiňuje, vědeckým světem šířili během celého roku 1892 chemici Henry Droop Richmond a Hussein Off. Ohlásili, že nový chemický prvek objevili v materiálu přivezeném o dva roky dříve jakýmsi Johnsonem Pachou z výpravy do Horního Egypta. Místem nálezu byla oblast známá jako „řeka bez vody“ (Bahr-bela-Mā), což bylo zřejmě místo, kterým v dobách starého Egypta protékala řeka, o jejíž existenci se měly zmiňovat dobové záznamy.1)

Není příliš těžké si uvědomit, že v periodické tabulce prvků dnes žádné masrium nefiguruje. Důvod je prostý – atomová hmotnost prvku, který autoři uváděli, by patřila v té době ještě neznámému radiu (objevenému až 21. prosince 1898). Navíc masrium popsanými vlastnostmi ani zdaleka nepřipomínalo vlastnosti radia, proto dnes není pochyb, že analýzy byly chybné a ve skutečnosti o žádný objev nového prvku nešlo.

Masrium ovšem není osamoceno ve svém osudu názvu, který se do periodické tabulky nedostal. Stejný osud potkal jména bastardium, glucinium, gadenium, menachit, panchrom, polymnestum, eosium, lucium, ceresium, pilsum, philippium, aldebaranium, celtium, anglo-helvetium, extremium a mnohé další. Nenajdeme ani název prvku novum, který svému otci, skotskému chemikovi Williamu Ramsayovi navrhl jeho třináctiletý syn, když zjistil, že otec hledá název pro nově objevený plyn. Ramsay však chtěl, aby jména všech jím objevených vzácných plynů měla původ v řečtině, proto synův návrh upravil na nám dnes známý neon. 

Poznámky

1) Tutton A.: The New Element, Masrium. Nature 46, 79–80, 1892, DOI: 10.1038/046079b0.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, Chemie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...