Mor selektoval lidské geny
| 31. 10. 2022Epidemii moru z let 1346 až 1350 podlehlo v Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe 30 až 50 % tehdejší populace. Pozdější epidemie už měly mortalitu nižší. Důvodem mohou být kulturní změny, evoluce patogenu i adaptace lidského imunitního systému. Poslední možnost podpořila analýza DNA stovek lidí, kteří v Londýně a v Dánsku zemřeli krátce před epidemií, během ní nebo brzy po ní. Srovnání odhalilo několik mutací, které se po epidemii rozšířily, čtyři z nich byly společné pro Londýn i pro Dánsko. Jedna z nich v laboratorních podmínkách zvyšuje schopnost makrofágů vypořádat se s původcem moru, bakterií Yersinia pestis. Ochranné mutace jsou ale zároveň spojeny s autoimunitními chorobami. Je tedy možné, že náchylností k těmto nemocem platíme za to, že naši předci přežili morové epidemie.
Klunk J. et al.: Nature, 2022, DOI: 10.1038/s41586-022-05349-x
Ke stažení
článek ve formátu pdf [677,36 kB]
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Se štírem na štíru
Ustrašená společnost 
