mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Když mrtvý hmyz mluví

 |  31. 10. 2022
 |  Vesmír 101, 659, 2022/11

V době fotografií a tištěných 3D modelů zvířat se sbírání hmyzu může zdát jako přežitek. Neměli bychom však zapomínat na to, že sbírka je jedinečný svědek historie. Právě takovému jejímu využití se věnují dva nedávné články zkoumající čmeláky z pěti britských muzeí. V první studii [1] izolovali DNA z čmeláků sesbíraných za více než posledních sto let. Tato DNA se sice krátce po smrti zvířete poškodí, ale dál už degraduje pomalu, konstantně a srovnatelně napříč sbírkami. Poškození moc nevadí, pokud se s ním počítá a na analýzu použijeme stejné metody jako pro studium DNA z archeologických nálezů. Získaná genetická data pak umožňují porovnání stavu populací hmyzu v čase. Z toho je možné odvodit, jaké změny se na nich podepsaly, a snad předpovědět, jak se projeví změny v budoucnu.

V druhé studii [2] autory zajímala stavba těla čmeláků, konkrétně tvar křídel. Stres působící v průběhu života (teplota, znečištění či třeba paraziti) se totiž může projevit tak, že rozkolísá tvorbu symetrických struktur (zde levá a pravá křídla) a způsobí jejich asymetrii. Zvýšená asymetrie křídel by tak měla ukazovat na stresující podmínky. Zde analýza více než tří tisíc zvířat čtyř druhů odhalila nárůst asymetrie po roce 1925, s nejvýraznější asymetrií v letech s vyššími teplotami i úhrny srážek – v podmínkách, které se v Británii asi stanou běžné s postupující klimatickou změnou. Genetická i morfologická svědectví sbírek tedy mohou sloužit jako ukazatel stresu a pomoci nastavit ochranu populací opylovačů.

[1] Mullin V. E. et al.: Methods in Ecology and Evolution, 2022, DOI: 10.1111/2041-210X.13945.

[2] Arce A. N. et al.: Journal of Animal Ecology, 2022, DOI: 10.1111/1365-2656.13788.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Kateřina Bezányiová

Kateřina Bezányiová (*2000) studuje na Přírodovědecké fakultě UK, v průběhu středoškolského studia absolvovala stáž v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově. V současné době se věnuje populační genetice kukaččích včel a jejich hostitelů.
Bezányiová Kateřina

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...