mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Čuráním proti kodifikaci

 |  31. 10. 2022
 |  Vesmír 101, 716, 2022/11

Odrazovým můstkem následující úvahy budiž čurání. Čurání a slova příbuzná jsou totiž problémovou rodinou v jinak celkem spořádaném pavlačovém domě českého pravopisu ů a ú. A v čem že problémovou?

Čurání nikdy dřív nemělo podobu čórání ani čuorání. Neprošlo si tedy takovou změnou jako třeba kůň (jednoduše kóň → kuoň → kuoň → kůň), na jejímž konci se uprostřed právě takových slov ustálilo písmeno ů. Slovníky 20. století tedy čurat uvádějí pouze v krátké podobě. Striktně krátce ho ovšem nejspíš vyslovuje málokdo. Polodélka či délka samohlásky při vyslovování pak vede k dilematu, jak sloveso čurat a jeho odvozeniny zapsat. Pozice uprostřed českého slova hraje pro ů. Podoba ú by tak mohla být volbou jen pro pravopisné insidery nebo snad znalce dosud jediné kodifikované podoby slova čúrek. A těch není mnoho.

Nahlédněme do korpusu internetových textů online_archive a srovnejme hodnoty průměrné redukované frekvence, která na rozdíl od absolutní frekvence zohledňuje, když se určitý jev objeví tisíckrát v jednom textu a v jiných jen výjimečně: čurat 2193, čůrat 9564 a čúrat 57. Kroužek drtivě vede. Zarážející však je, že tento frekvenční údaj se v tomtéž korpusu liší u – čtenáři a čtenářky Vesmíru jistě odpustí – čuráků, čůráků a čúráků: 19 587, 4694 a 105. Proč převažuje čůrat, ale čurák? Promlouvá do toho silnější expresivita odvozeného slova, tedy i jiná stylová příslušnost, nebo snad pouze výslovnost? Typické krátké samohlásky severomoravského regionu za to mohou jen těžko, tam čurákovi totiž ubírá místní cyp. To, že ve slovese převažuje zápis s ů a v odvozeném expresivním jménu zápis s u, dokazuje, že i slova příbuzná se chovají autonomně a vnímání pisatelů se prosadí navzdory kodifikaci.

Před lety se autorky a autoři Internetové jazykové příručky rozhodli na základě úzu a analogie rozšířit varianty ve slovníkové části příručky a uvést s vysvětlením všechny tři. Cože? Proběhla snad utajená revoluce pravidel českého pravopisu? Kdepak. Jen se tam propsalo reálné, v podstatě logické užívání. Taková změna je jen rozšířením možného. To, že jako společnost uznáme vedle jedné podoby za dobré i varianty jiné, neznamená, že ta původní přestane být v pořádku. Ať už jde o pravopis, nebo o soužití s jinými rodinami v pavlačovém domě.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Hana Dufková

Mgr. Hana Dufková, Ph.D., (*1986) vystudovala doktorské studium v oboru český jazyk, dlouhodobě pracuje v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK, podílí se na projektu v Psychologickém ústavu AV ČR, píše učebnici, je v projektu Zeptej se vědce a externě učí na Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících FF UK. Zajímá ji didaktika jazyka, popularizace vědy, znakové jazyky a mnoho podob vztahu jazyka a společnosti, která funguje na provázanosti mysli a jazyka, a jedince ve společnosti jazyků. Přestala věřit v to, že jazyk se dá a má dát usměrnit. Kromě práce miluje cesty vlakem kamkoli pryč, zvěř, pivovarnictví a svoje blízké.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...