Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Čuráním proti kodifikaci

 |  31. 10. 2022
 |  Vesmír 101, 716, 2022/11

Odrazovým můstkem následující úvahy budiž čurání. Čurání a slova příbuzná jsou totiž problémovou rodinou v jinak celkem spořádaném pavlačovém domě českého pravopisu ů a ú. A v čem že problémovou?

Čurání nikdy dřív nemělo podobu čórání ani čuorání. Neprošlo si tedy takovou změnou jako třeba kůň (jednoduše kóň → kuoň → kuoň → kůň), na jejímž konci se uprostřed právě takových slov ustálilo písmeno ů. Slovníky 20. století tedy čurat uvádějí pouze v krátké podobě. Striktně krátce ho ovšem nejspíš vyslovuje málokdo. Polodélka či délka samohlásky při vyslovování pak vede k dilematu, jak sloveso čurat a jeho odvozeniny zapsat. Pozice uprostřed českého slova hraje pro ů. Podoba ú by tak mohla být volbou jen pro pravopisné insidery nebo snad znalce dosud jediné kodifikované podoby slova čúrek. A těch není mnoho.

Nahlédněme do korpusu internetových textů online_archive a srovnejme hodnoty průměrné redukované frekvence, která na rozdíl od absolutní frekvence zohledňuje, když se určitý jev objeví tisíckrát v jednom textu a v jiných jen výjimečně: čurat 2193, čůrat 9564 a čúrat 57. Kroužek drtivě vede. Zarážející však je, že tento frekvenční údaj se v tomtéž korpusu liší u – čtenáři a čtenářky Vesmíru jistě odpustí – čuráků, čůráků a čúráků: 19 587, 4694 a 105. Proč převažuje čůrat, ale čurák? Promlouvá do toho silnější expresivita odvozeného slova, tedy i jiná stylová příslušnost, nebo snad pouze výslovnost? Typické krátké samohlásky severomoravského regionu za to mohou jen těžko, tam čurákovi totiž ubírá místní cyp. To, že ve slovese převažuje zápis s ů a v odvozeném expresivním jménu zápis s u, dokazuje, že i slova příbuzná se chovají autonomně a vnímání pisatelů se prosadí navzdory kodifikaci.

Před lety se autorky a autoři Internetové jazykové příručky rozhodli na základě úzu a analogie rozšířit varianty ve slovníkové části příručky a uvést s vysvětlením všechny tři. Cože? Proběhla snad utajená revoluce pravidel českého pravopisu? Kdepak. Jen se tam propsalo reálné, v podstatě logické užívání. Taková změna je jen rozšířením možného. To, že jako společnost uznáme vedle jedné podoby za dobré i varianty jiné, neznamená, že ta původní přestane být v pořádku. Ať už jde o pravopis, nebo o soužití s jinými rodinami v pavlačovém domě.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Hana Dufková

Mgr. Hana Dufková, Ph.D., (*1986) vystudovala doktorské studium v oboru český jazyk, dlouhodobě pracuje v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK, podílí se na projektu v Psychologickém ústavu AV ČR, píše učebnici, je v projektu Zeptej se vědce a externě učí na Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících FF UK. Zajímá ji didaktika jazyka, popularizace vědy, znakové jazyky a mnoho podob vztahu jazyka a společnosti, která funguje na provázanosti mysli a jazyka, a jedince ve společnosti jazyků. Přestala věřit v to, že jazyk se dá a má dát usměrnit. Kromě práce miluje cesty vlakem kamkoli pryč, zvěř, pivovarnictví a svoje blízké.

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...