i

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Vstanou noví popularizátoři

 |  3. 10. 2022
 |  Vesmír 101, 595, 2022/10

Škodí mléko v kávě? Proč si nepamatujeme rané dětství? Jak fungují chytré náramky? Pijí ryby? Má smysl očkovat děti proti planým neštovicím? Proč je prach šedivý? Hledání odpovědí na otázky ryze praktické i na ty, které nás napadají, když se od všedních starostí oprostíme a dovolíme mysli jen tak se toulat, lze delegovat na někoho, kdo je v hledání odpovědí (a také nových a nových otázek) trénovaný: Zeptej se vědce.

Ne, nepřešel jsem k familiárnímu tykání. Zeptej se vědce je jméno iniciativy, na jejímž počátku stály Kristýna Blažková, Adéla Šimková a Tereza Ormsby z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Podobně jako vesmírná rubrika Odpověď na každou otázku zprostředkovávají odpovědi zpracované odborníky a zredigované tak, aby byly srozumitelné každému, nejen kolegovi ze sousední laboratoře. Postupně se jim podařilo sestavit tým mladých vědců z různých oborů. Patří k nim mimo jiné Adam Obr z Ústavu hematologie a krevní transfuze (viz s. 620) nebo náš pravidelný autor Peter Mikula z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Otázky v prvním odstavci patří k těm, na které už nabídli odpověď.

Iniciativa nemá vlastní web. Jejím biotopem jsou sociální sítě, odpovědi najdete na Instagramu, Twitteru Facebooku. A není to zdaleka jediná aktivita mladší generace vědců směrem k širší veřejnosti, na kterou lze online natrefit.

Když mi před více než dvaceti lety vyšel první popularizační článek v dětském časopise ABC, fascinovalo mě a zároveň děsilo vědomí, že si ho přečtou desítky tisíc čtenářů. Bez zázemí velkého vydavatelského domu bylo nemyslitelné oslovit tolik lidí najednou. Dnes je to snadné. Tedy technicky. A nemusíte se omezovat na psané slovo, nástroj pro tvorbu jednoduchých multimédií nosíme v kapse. Pokud svou práci děláte dobře, lidé si vás najdou.

Lehkost publikování má i své negativní stránky, což ví každý, kdo brouzdal internetem déle než půl minuty. O naši pozornost soupeří zástupy mašíblů, podvodníků, konspirátorů, popletů i kdovíkým najatých trollů. Zatímco tradiční média mají editory, korektory, redakční rady a vnitřní hierarchii, zajišťující více či méně funkční kontrolu publikovaných sdělení, v internetem demokratizovaném světě si může každý zveřejnit, co se mu zamane. Ale v hromadách balastu lze objevit diamanty, které by ještě nedávno neměly možnost zazářit.

Na s. 626 upozorňujeme na twitterové vesmírníčky Petra Brože (@Chmee2). Podobně aktivní je na Twitteru řada dalších mladých vědců, včetně člena naší redakční rady, chemika Jana Havlíka (@malyvedec). Olga Ryparová, v online světě dohledatelná jako Olinium (olinium.cz), provozuje kanál YouTube, na kterém pomáhá studentům s přípravou na přijímačky z chemie a popularizuje nejrůznější chemické problémy a pozoruhodnosti. Aktivní je i na dalších sociálních sítích, především na Instagramu. Má také podcast s rozhovory. Další vědecký podcast s názvem Pod čepicí tvoří studenti několika fakult Univerzity Karlovy. Spolek studentů a přátel vědy UP Crowd na Univerzitě Palackého v Olomouci provozuje server Vědátor (vedator.org), opět s extenzemi na všechny velké sociální sítě. Pokud je vám čtyřicet a víc, vstupujte na jeho stránky opatrně. Grafika by vám mohla způsobit epileptický záchvat, a jste-li spíše konzervativní, používané jazykové prostředky by vás dost možná popuzovaly. Ale to je jen tím, že nejste Vědátorovou cílovou skupinou. Spolehlivost nabízených informací si autoři pečlivě hlídají.

Na online i offline aktivity Science Café už jste nejspíš narazili. Ale možná jste dosud nezaznamenali brněnská faktaoklimatu.cz. Založil je Ondráš Přibyla, vzděláním teoretický fyzik. S kolegy z mnoha oborů se zaměřuje na sběr a přehledné zpracování dat, která nějak souvisejí s klimatickou změnou. „Chceme zprostředkovat současné vědecké poznání všem, kterých se klimatické změny týkají. Tedy všem,“ píšou o sobě. Výčet projektů, jejichž prostřednictvím se mladí vědci snaží oslovit veřejnost, není zdaleka úplný. Vesmír je sleduje a fandí jim. Ač má na hřbetě už patnáct křížků (Vesmír 100, 275, 2021/5), i díky nim se cítí stále mlád. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé, Věda a společnost
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...