i

Aktuální číslo:

2022/11

Téma měsíce:

Cytoskelet

Vstanou noví popularizátoři

 |  3. 10. 2022
 |  Vesmír 101, 595, 2022/10

Škodí mléko v kávě? Proč si nepamatujeme rané dětství? Jak fungují chytré náramky? Pijí ryby? Má smysl očkovat děti proti planým neštovicím? Proč je prach šedivý? Hledání odpovědí na otázky ryze praktické i na ty, které nás napadají, když se od všedních starostí oprostíme a dovolíme mysli jen tak se toulat, lze delegovat na někoho, kdo je v hledání odpovědí (a také nových a nových otázek) trénovaný: Zeptej se vědce.

Ne, nepřešel jsem k familiárnímu tykání. Zeptej se vědce je jméno iniciativy, na jejímž počátku stály Kristýna Blažková, Adéla Šimková a Tereza Ormsby z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Podobně jako vesmírná rubrika Odpověď na každou otázku zprostředkovávají odpovědi zpracované odborníky a zredigované tak, aby byly srozumitelné každému, nejen kolegovi ze sousední laboratoře. Postupně se jim podařilo sestavit tým mladých vědců z různých oborů. Patří k nim mimo jiné Adam Obr z Ústavu hematologie a krevní transfuze (viz s. 620) nebo náš pravidelný autor Peter Mikula z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Otázky v prvním odstavci patří k těm, na které už nabídli odpověď.

Iniciativa nemá vlastní web. Jejím biotopem jsou sociální sítě, odpovědi najdete na Instagramu, Twitteru Facebooku. A není to zdaleka jediná aktivita mladší generace vědců směrem k širší veřejnosti, na kterou lze online natrefit.

Když mi před více než dvaceti lety vyšel první popularizační článek v dětském časopise ABC, fascinovalo mě a zároveň děsilo vědomí, že si ho přečtou desítky tisíc čtenářů. Bez zázemí velkého vydavatelského domu bylo nemyslitelné oslovit tolik lidí najednou. Dnes je to snadné. Tedy technicky. A nemusíte se omezovat na psané slovo, nástroj pro tvorbu jednoduchých multimédií nosíme v kapse. Pokud svou práci děláte dobře, lidé si vás najdou.

Lehkost publikování má i své negativní stránky, což ví každý, kdo brouzdal internetem déle než půl minuty. O naši pozornost soupeří zástupy mašíblů, podvodníků, konspirátorů, popletů i kdovíkým najatých trollů. Zatímco tradiční média mají editory, korektory, redakční rady a vnitřní hierarchii, zajišťující více či méně funkční kontrolu publikovaných sdělení, v internetem demokratizovaném světě si může každý zveřejnit, co se mu zamane. Ale v hromadách balastu lze objevit diamanty, které by ještě nedávno neměly možnost zazářit.

Na s. 626 upozorňujeme na twitterové vesmírníčky Petra Brože (@Chmee2). Podobně aktivní je na Twitteru řada dalších mladých vědců, včetně člena naší redakční rady, chemika Jana Havlíka (@malyvedec). Olga Ryparová, v online světě dohledatelná jako Olinium (olinium.cz), provozuje kanál YouTube, na kterém pomáhá studentům s přípravou na přijímačky z chemie a popularizuje nejrůznější chemické problémy a pozoruhodnosti. Aktivní je i na dalších sociálních sítích, především na Instagramu. Má také podcast s rozhovory. Další vědecký podcast s názvem Pod čepicí tvoří studenti několika fakult Univerzity Karlovy. Spolek studentů a přátel vědy UP Crowd na Univerzitě Palackého v Olomouci provozuje server Vědátor (vedator.org), opět s extenzemi na všechny velké sociální sítě. Pokud je vám čtyřicet a víc, vstupujte na jeho stránky opatrně. Grafika by vám mohla způsobit epileptický záchvat, a jste-li spíše konzervativní, používané jazykové prostředky by vás dost možná popuzovaly. Ale to je jen tím, že nejste Vědátorovou cílovou skupinou. Spolehlivost nabízených informací si autoři pečlivě hlídají.

Na online i offline aktivity Science Café už jste nejspíš narazili. Ale možná jste dosud nezaznamenali brněnská faktaoklimatu.cz. Založil je Ondráš Přibyla, vzděláním teoretický fyzik. S kolegy z mnoha oborů se zaměřuje na sběr a přehledné zpracování dat, která nějak souvisejí s klimatickou změnou. „Chceme zprostředkovat současné vědecké poznání všem, kterých se klimatické změny týkají. Tedy všem,“ píšou o sobě. Výčet projektů, jejichž prostřednictvím se mladí vědci snaží oslovit veřejnost, není zdaleka úplný. Vesmír je sleduje a fandí jim. Ač má na hřbetě už patnáct křížků (Vesmír 100, 275, 2021/5), i díky nim se cítí stále mlád. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé, Věda a společnost
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Léčba před narozením

Léčba před narozením audio

Jaroslav Petr  |  17. 11. 2022
Smrtelnou, dědičnou Pompeho chorobu, které těžce postihuje už novorozence, léčili lékaři ještě před narozením dítěte tak, že postiženému plodu...
Mentální anorexie a mikrobiom

Mentální anorexie a mikrobiom

S pozměněným či nepříznivým složením mikrobioty dnes spojujeme nejrůznější onemocnění. Dysbióza se popisuje u idiopatických střevních zánětů,...
Vojna proti ukrajinskej kultúre

Vojna proti ukrajinskej kultúre uzamčeno

Roman Liubun  |  31. 10. 2022
Ako ospravedlnenie svojich plánov na ovládnutie Ukrajiny predniesol Vladimír Putin 21. februára tohto roku krátku „prednášku“ z histórie. V jeho...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné