i

Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Zrození nové islandské sopky Meradalir

 |  3. 10. 2022
 |  Vesmír 101, 624, 2022/10

Necelý rok od konce erupce islandského vulkánu Fagradalsfjall vzrušila ve středu 3. 8. 2022 svět zpráva o začátku nové sopečné erupce v oblasti Meradalir na poloostrově Reykjanes. Zdá se, že po téměř 800 letech vulkanického klidu na tomto poloostrově jsme na začátku nového cyklu aktivní vulkanické činnosti, která zřejmě bude pokračovat i v geologicky blízké budoucnosti.

Vlastní erupci v oblasti Meradalir, ležící přibližně 40 km od Reykjavíku a 20 km od mezinárodního letiště Keflavík, předcházel zemětřesný roj, který seismologové registrovali od konce července. Největší otřes měl velikost magnituda 5,5. Podél nově vzniklé sopečné trhliny došlo k relativně poklidnému výlevu čedičových láv (šlo o erupci tzv. havajského typu). Styl sopečné aktivity zahrnoval v prvních dnech existence vulkánu produkci jednak hladkých či různě zprohýbaných a zřasených nízkoviskózních láv typu pāhoehoe (termín pochází z havajštiny), jednak ostrou a škvárovitou lávu typu ‘a‘ā (z havajského citoslovce „au, au“), obdobně jako tomu bylo u loňské erupce vulkánu Fagradalsfjall v sousedním údolí Geldingadalir. První den měla puklina délku více než 250 m a produkce lávy dosahovala 20 m3/s. Již během druhého dne se puklina zmenšila o více než polovinu na přibližně 100 m s výlevem do 15 m3/s. V následujících dnech se hlavní erupce soustředila do jednoho centra, a došlo tak k postupnému budování hlavního sopečného kužele nově vznikajícího vulkánu Meradalir. V okolí vulkánu začalo docházet bezprostředně po jeho zformování k unikátnímu vulkanologickému fenoménu – povrchová krusta láv z loňské erupce vulkánu Fagradalsfjall byla tlakem nových láv postupně rozlámána (a částečně snad i natavena) až v metrové bloky podobné ledovým krám, které můžeme na konci zimy vidět v našich tocích.

Dobrodružný odběr vzorků láv

Ihned po začátku erupce jsem se spojil s mými kolegy prof. Valentinem Trollem z univerzity ve švédské Uppsale a prof. Thorem Thordarsonem z Islandské univerzity a domluvili jsme se na odběru vzorků tekoucích láv nově vznikajícího vulkánu. Oba mí kolegové již mají zkušenosti se studiem horninových vzorků z loňské erupce vulkánu Fagradalsfjall a první výsledky svého geochemického studia představili v časopise Nature Communications. [1] Týden po začátku erupce jsme již byli na místě připraveni k poměrně dobrodružnému odběru čerstvých láv, které zde mohou dosahovat teplot až 1200 °C. K odběru jsem měl k dispozici speciální vulkanologický oblek, hlavový štít a odběrnou tyč. Musel jsem se k lávám přiblížit dostatečně blízko. Valentin Troll, který mi aktivně s odběrem pomáhal, hlídal koncentrace sopečných plynů (oxidu uhličitého a siřičitého) v našem nejbližším okolí, protože ty mohou být skutečně nebezpečné a v minulosti na Islandu již zabíjely. Například po masivní erupci islandské sopky Laki v roce 1783 se uvolnilo extrémní množství sopečných plynů a na samotném ostrově jedovaté látky následně zapříčinily smrt až čtvrtiny tehdejšího obyvatelstva.

Nyní vidíte 40 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Lukáš Krmíček

Prof. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D., (*1981) vystudoval PřF MU. Po ukončení doktorského studia v r. 2011 odešel na Vysoké učení technické v Brně, kde působí dodnes. Postdoktorskou výzkumnou stáž absolvoval v izotopové laboratoři v Německém národním centru pro geovědy v Postupimi. V Ústavu geotechniky VUT (od r. 2011) a v Geologickém ústavu AV ČR (od r. 2014) se zaměřuje na kombinovaný výzkum mineralogických, geochemických (včetně radiogenních a neradiogenních izotopů) a fyzikálně‑mechanických vlastností vyvřelých hornin. Inicioval rovněž vybudování unikátní laboratoře na testování konstrukčních materiálů v podmínkách Antarktidy. Je editorem pro vulkanologii impaktovaného časopisu Geologica Carpathica a editorem knihy o plášťových magmatitech vydané Geologickou společností v Londýně.
Krmíček Lukáš

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...