Zrození nové islandské sopky Meradalir

Necelý rok od konce erupce islandského vulkánu Fagradalsfjall vzrušila ve středu 3. 8. 2022 svět zpráva o začátku nové sopečné erupce v oblasti Meradalir na poloostrově Reykjanes. Zdá se, že po téměř 800 letech vulkanického klidu na tomto poloostrově jsme na začátku nového cyklu aktivní vulkanické činnosti, která zřejmě bude pokračovat i v geologicky blízké budoucnosti.

Vlastní erupci v oblasti Meradalir, ležící přibližně 40 km od Reykjavíku a 20 km od mezinárodního letiště Keflavík, předcházel zemětřesný roj, který seismologové registrovali od konce července. Největší otřes měl velikost magnituda 5,5. Podél nově vzniklé sopečné trhliny došlo k relativně poklidnému výlevu čedičových láv (šlo o erupci tzv. havajského typu). Styl sopečné aktivity zahrnoval v prvních dnech existence vulkánu produkci jednak hladkých či různě zprohýbaných a zřasených nízkoviskózních láv typu pāhoehoe (termín pochází z havajštiny), jednak ostrou a škvárovitou lávu typu ‘a‘ā (z havajského citoslovce „au, au“), obdobně jako tomu bylo u loňské erupce vulkánu Fagradalsfjall v sousedním údolí Geldingadalir. První den měla puklina délku více než 250 m a produkce lávy dosahovala 20 m³/s. Již během druhého dne se puklina zmenšila o více než polovinu na přibližně 100 m s výlevem do 15 m³/s. V následujících dnech se hlavní erupce soustředila do jednoho centra, a došlo tak k postupnému budování hlavního sopečného kužele nově vznikajícího vulkánu Meradalir. V okolí vulkánu začalo docházet bezprostředně po jeho zformování k unikátnímu vulkanologickému fenoménu – povrchová krusta láv z loňské erupce vulkánu Fagradalsfjall byla tlakem nových láv postupně rozlámána (a částečně snad i natavena) až v metrové bloky podobné ledovým krám, které můžeme na konci zimy vidět v našich tocích.

Dobrodružný odběr vzorků láv

Ihned po začátku erupce jsem se spojil s mými kolegy prof. Valentinem Trollem z univerzity ve švédské Uppsale a prof. Thorem Thordarsonem z Islandské univerzity a domluvili jsme se na odběru vzorků tekoucích láv nově vznikajícího vulkánu. Oba mí kolegové již mají zkušenosti se studiem horninových vzorků z loňské erupce vulkánu Fagradalsfjall a první výsledky svého geochemického studia představili v časopise Nature Communications. [1] Týden po začátku erupce jsme již byli na místě připraveni k poměrně dobrodružnému odběru čerstvých láv, které zde mohou dosahovat teplot až 1200 °C. K odběru jsem měl k dispozici speciální vulkanologický oblek, hlavový štít a odběrnou tyč. Musel jsem se k lávám přiblížit dostatečně blízko. Valentin Troll, který mi aktivně s odběrem pomáhal, hlídal koncentrace sopečných plynů (oxidu uhličitého a siřičitého) v našem nejbližším okolí, protože ty mohou být skutečně nebezpečné a v minulosti na Islandu již zabíjely. Například po masivní erupci islandské sopky Laki v roce 1783 se uvolnilo extrémní množství sopečných plynů a na samotném ostrově jedovaté látky následně zapříčinily smrt až čtvrtiny tehdejšího obyvatelstva.