Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie
i

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Slonice se čím dál častěji rodí bez klů

 |  3. 1. 2022
 |  Vesmír 101, 8, 2022/1

Patnáct let trvající občanská válka v Mosambiku zasáhla nejen do života lidí, ale výrazně se podepsala také na přírodě. Kvůli financování bojů bylo upytlačeno velké množství zvířat, především pak velkých savců včetně slonů. V národním parku Gorongosa jich po válce zbylo z původního počtu 2500 pouze 200. Radikální úbytek slonů ovšem není jediným výsledkem ozbrojeného konfliktu v zemi. V obnovující se sloní populaci se začalo rodit více mláďat bez klů. Častější absence sloní chlouby je pravděpodobně výsledkem umělé selekce zapříčiněné člověkem.

Pytláci prahnoucí po slonovině jako po cenném artiklu během války vybíjeli pouze jedince, kteří měli kly. Ti bez klů (téměř výhradně samice) přežívali a jejich geny i s mutací pro absenci klů zdědili jejich potomci, kteří se opět rodili bez klů. Přitom v původní přirozené populaci slonů se vyskytovalo jen necelých 20 % slonic bez klů. To se ovšem v parku Gorongosa změnilo a po válce se počet narozených mláďat bez klů ztrojnásobil.

O tom, zda se konkrétní vlastnost nebo znak přenese z jedné generace na tu další, rozhoduje vzájemné působení genetických a environmentálních vlivů. V tomto případě je genetická část příběhu sloních klů stále záhadou. Zatím byly objeveny dva geny na chromozomu X, které by mohly být zodpovědné za absenci klů u slonů. Jejich mutace je pravděpodobně u samců neslučitelná se životem, a proto se projevuje právě jen u samic. Jak přesně funguje genetické kódování zodpovědné za absenci klů, zatím není jasné.

Každopádně tato umělá selekce ve sloní populaci dokazuje, jak významně člověk zasahuje do chodu přírody. Slon je klíčový druh, což znamená, že svou činností ovlivňuje prostředí, v kterém žije. A právě kly k této činnosti významně přispívají. Slonům slouží například k rýpání v suché zemi, škrábání kůry ze stromů a u samců potom k boji o samice. To znamená, že stále častější absence klů může mít důsledky pro celý ekosystém. Jak velká tato ekosystémová změna bude, se dozvíme teprve časem.

Campbell-Staton S. C. et al., 2021, Science, DOI: 10.1126/science.abe7389

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Evoluční biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Tereza Vlasatá

 

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...