Leguání argonauti

Leguáni dnes obývají Nový svět a… Madagaskar, ostrov v Indickém oceánu, který je od amerických břehů opravdu daleko. Jejich nespojité zeměpisné rozšíření se snaží vysvětlit hned několik hypotéz:

1. Mohlo nastat kvůli vikarizaci před 140–165 miliony let. Tehdy se rozpadala Gondwana a na jižní polokouli vznikala Afrika, Jižní Amerika a Indiagaskar (pevnina spojující dnešní Indii a Madagaskar). Leguáni mohli obývat všechny nebo většinu těchto kontinentů a později na některých vyhynout.
2. Nespojitým se mohlo rozšíření leguánů stát až před 80–90 miliony let. V té době zanikaly hypotetické pevninské mosty mezi Jižní Amerikou, Indií, Antarktidou a Madagaskarem.
3. A konečně leguáni mohli kdysi překonat oceán a na Madagaskar se dostat z Jižní Ameriky.

Každá z uvedených hypotéz byla v minulosti podepřena molekulárními daty, takže problém zůstával nevyřešen až do závěru minulého roku. Tehdy byla zveřejněna analýza ultrakonzervativních genetických sekvencí získaných z většiny leguáních rodů, podpořená morfologickými údaji ze současných i fosilních taxonů. Získaný soubor dat velmi silně podpořil sesterský vztah mezi liniemi Opluridae (madagaskarští leguáni) a Leiosauridae (skupina leguánů z Jižní Ameriky). Obě linie se od sebe oddělily někdy mezi 79–61 miliony let čili v době, kdy byl Madagaskar již ostrovem dlouho izolovaným od ostatních gondwanských pevninských bloků. To potvrzuje hypotézu číslo 3 – leguáni na Madagaskar doplavali nebo dopluli. Zatím jen nevíme, zda to zvládli přímo z Jižní Ameriky, nebo s nějakými „zastávkami“ v Antarktidě či jižní Africe.

Dnes známe z celého světa asi 900 druhů leguánů. Na Madagaskaru žijí 2 rody se 7 druhy, i když molekulární data nasvědčují tomu, že jich bude nejspíš více. Oplurus grandidieri žije na skalách (na snímku žula) na jihu Madagaskaru. Není znám z příliš mnoha míst, ale na nich je poměrně hojný.Snímek Pavel Hošek

Welt S. R., Raxworthy J. Ch.: Molecular Phylogenetic and Evolution, 2021, DOI: 10.1016/j.ympev.2021.107345