i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Chvála jinakosti

Zrod vědy o člověku
 |  3. 1. 2022
 |  Vesmír 101, 58, 2022/1

Časopis Vesmír loni oslavil stopadesáté narozeniny. Stejná doba uplynula od významných momentů, které stvořily antropologii. Vědu, která velice rychle přešla od spekulací o přirozenosti člověka k závěrům založeným na vědeckých metodách.

Řezník třímal v ruce tradiční tasmánský nástroj na vydělávání kůže. Edward B. Tylor muže požádal, aby se pustil do poraženého dobytka. Zajímalo jej, jak se nástroj užívá. S nadsázkou řečeno – hledal doklady, že moderní dálnice vedou po starých cestách, že primitivní způsoby lidského myšlení a chování prorůstají do současných.

Velikáni antropologie

Kniha Primitivní kultura (Primitive Culture) vyšla v roce 1871 (stejně jako první Vesmír). Angličan Edward Burnett Tylor (1832–1917) v ní poprvé formuloval nehodnotící chápání kultury: žádná kultura není špatná, je jen odlišná. V knize představil své názory na náboženství, mytologii či mluvený jazyk, které chápal jako výsledky evoluce lidské kultury. Ve stejném roce vydal Smithsonův institut průkopnické dílo v oblasti antropologie příbuzenství – Systémy pokrevenství a sešvagření lidské rodiny (Systems of Consanguinity and Affinity of the Human Family), jež po důkladném bádání nejen o prvních Američanech napsal americký právník a antropolog-samouk Lewis Henry Morgan (1818–1881). A do třetice, v zálivu Astroláb ostrova Nová Guinea se v témže roce vylodil a načas usadil ruský přírodovědec a etnograf Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj (1846–1888), aby studoval tamější obyvatele.

Shodou náhod se v jednom roce odehrály události, které charakterizují dlouhodobý zájem antropologie: nehodnotící přístup k jiným způsobům života, zájem o společnosti stavějící na příbuzenství a poznatky založené na terénním výzkumu.

Primitivní kultura

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, Antropologie

O autorovi

Martin Soukup

Doc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D., (*1977) vystudoval teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se specializací na kulturní antropologii. Působí v Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK a na Pražské vysoké škole psychosociálních studií.
Soukup Martin

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....