i

Aktuální číslo:

2022/1

Téma měsíce:

Světlo

Chvála jinakosti

Zrod vědy o člověku
 |  3. 1. 2022
 |  Vesmír 101, 58, 2022/1

Časopis Vesmír loni oslavil stopadesáté narozeniny. Stejná doba uplynula od významných momentů, které stvořily antropologii. Vědu, která velice rychle přešla od spekulací o přirozenosti člověka k závěrům založeným na vědeckých metodách.

Řezník třímal v ruce tradiční tasmánský nástroj na vydělávání kůže. Edward B. Tylor muže požádal, aby se pustil do poraženého dobytka. Zajímalo jej, jak se nástroj užívá. S nadsázkou řečeno – hledal doklady, že moderní dálnice vedou po starých cestách, že primitivní způsoby lidského myšlení a chování prorůstají do současných.

Velikáni antropologie

Kniha Primitivní kultura (Primitive Culture) vyšla v roce 1871 (stejně jako první Vesmír). Angličan Edward Burnett Tylor (1832–1917) v ní poprvé formuloval nehodnotící chápání kultury: žádná kultura není špatná, je jen odlišná. V knize představil své názory na náboženství, mytologii či mluvený jazyk, které chápal jako výsledky evoluce lidské kultury. Ve stejném roce vydal Smithsonův institut průkopnické dílo v oblasti antropologie příbuzenství – Systémy pokrevenství a sešvagření lidské rodiny (Systems of Consanguinity and Affinity of the Human Family), jež po důkladném bádání nejen o prvních Američanech napsal americký právník a antropolog-samouk Lewis Henry Morgan (1818–1881). A do třetice, v zálivu Astroláb ostrova Nová Guinea se v témže roce vylodil a načas usadil ruský přírodovědec a etnograf Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj (1846–1888), aby studoval tamější obyvatele.

Shodou náhod se v jednom roce odehrály události, které charakterizují dlouhodobý zájem antropologie: nehodnotící přístup k jiným způsobům života, zájem o společnosti stavějící na příbuzenství a poznatky založené na terénním výzkumu.

Primitivní kultura

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, Antropologie

O autorovi

Martin Soukup

Doc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D., (*1977) vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Působí na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofi cké fakulty UP a v Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK.
Soukup Martin

Doporučujeme

Konec dějin a vize budoucnosti

Konec dějin a vize budoucnosti

Eva Bobůrková  |  3. 1. 2022
Setkali jsme se nedlouho po listopadových oslavách. Výročí sametové revoluce je pro leckoho příležitostí k zamyšlení nad stavem dnešní...
Mobilis in mobili?

Mobilis in mobili? uzamčeno

Ondřej Bábek  |  3. 1. 2022
Na konci druhé dekády 21. století si vědy o Zemi bez větších ovací a ve vší skromnosti připomněly padesáté narozeniny teorie tektoniky...
Opatrné naděje

Opatrné naděje

Bedřich Moldan  |  3. 1. 2022
Globální změna klimatu spolu s pokračující destrukcí biologické rozmanitosti a rostoucím znečištěním představuje jeden z největších současných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné