i

Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Chvála jinakosti

Zrod vědy o člověku
 |  3. 1. 2022
 |  Vesmír 101, 58, 2022/1

Časopis Vesmír loni oslavil stopadesáté narozeniny. Stejná doba uplynula od významných momentů, které stvořily antropologii. Vědu, která velice rychle přešla od spekulací o přirozenosti člověka k závěrům založeným na vědeckých metodách.

Řezník třímal v ruce tradiční tasmánský nástroj na vydělávání kůže. Edward B. Tylor muže požádal, aby se pustil do poraženého dobytka. Zajímalo jej, jak se nástroj užívá. S nadsázkou řečeno – hledal doklady, že moderní dálnice vedou po starých cestách, že primitivní způsoby lidského myšlení a chování prorůstají do současných.

Velikáni antropologie

Kniha Primitivní kultura (Primitive Culture) vyšla v roce 1871 (stejně jako první Vesmír). Angličan Edward Burnett Tylor (1832–1917) v ní poprvé formuloval nehodnotící chápání kultury: žádná kultura není špatná, je jen odlišná. V knize představil své názory na náboženství, mytologii či mluvený jazyk, které chápal jako výsledky evoluce lidské kultury. Ve stejném roce vydal Smithsonův institut průkopnické dílo v oblasti antropologie příbuzenství – Systémy pokrevenství a sešvagření lidské rodiny (Systems of Consanguinity and Affinity of the Human Family), jež po důkladném bádání nejen o prvních Američanech napsal americký právník a antropolog-samouk Lewis Henry Morgan (1818–1881). A do třetice, v zálivu Astroláb ostrova Nová Guinea se v témže roce vylodil a načas usadil ruský přírodovědec a etnograf Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj (1846–1888), aby studoval tamější obyvatele.

Shodou náhod se v jednom roce odehrály události, které charakterizují dlouhodobý zájem antropologie: nehodnotící přístup k jiným způsobům života, zájem o společnosti stavějící na příbuzenství a poznatky založené na terénním výzkumu.

Primitivní kultura

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, Antropologie

O autorovi

Martin Soukup

Doc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D., (*1977) vystudoval teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se specializací na kulturní antropologii. Působí v Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK a na Pražské vysoké škole psychosociálních studií.
Soukup Martin

Doporučujeme

Zakouzlení světa

Zakouzlení světa

Ondřej Vrtiška  |  3. 3. 2026
Veřejný komunikační prostor zaplavily misinformace, dezinformace a žvást (což je ještě docela vlídný překlad termínu bullshit, který americký...
Od kuriozit k Nobelově ceně

Od kuriozit k Nobelově ceně uzamčeno

Jan Hynek, Matouš Kloda, Jan Demel  |  3. 3. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Vítěz bere vše

Vítěz bere vše uzamčeno

Marek Janáč  |  25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...