i

Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Chvála jinakosti

Zrod vědy o člověku
 |  3. 1. 2022
 |  Vesmír 101, 58, 2022/1

Časopis Vesmír loni oslavil stopadesáté narozeniny. Stejná doba uplynula od významných momentů, které stvořily antropologii. Vědu, která velice rychle přešla od spekulací o přirozenosti člověka k závěrům založeným na vědeckých metodách.

Řezník třímal v ruce tradiční tasmánský nástroj na vydělávání kůže. Edward B. Tylor muže požádal, aby se pustil do poraženého dobytka. Zajímalo jej, jak se nástroj užívá. S nadsázkou řečeno – hledal doklady, že moderní dálnice vedou po starých cestách, že primitivní způsoby lidského myšlení a chování prorůstají do současných.

Velikáni antropologie

Kniha Primitivní kultura (Primitive Culture) vyšla v roce 1871 (stejně jako první Vesmír). Angličan Edward Burnett Tylor (1832–1917) v ní poprvé formuloval nehodnotící chápání kultury: žádná kultura není špatná, je jen odlišná. V knize představil své názory na náboženství, mytologii či mluvený jazyk, které chápal jako výsledky evoluce lidské kultury. Ve stejném roce vydal Smithsonův institut průkopnické dílo v oblasti antropologie příbuzenství – Systémy pokrevenství a sešvagření lidské rodiny (Systems of Consanguinity and Affinity of the Human Family), jež po důkladném bádání nejen o prvních Američanech napsal americký právník a antropolog-samouk Lewis Henry Morgan (1818–1881). A do třetice, v zálivu Astroláb ostrova Nová Guinea se v témže roce vylodil a načas usadil ruský přírodovědec a etnograf Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj (1846–1888), aby studoval tamější obyvatele.

Shodou náhod se v jednom roce odehrály události, které charakterizují dlouhodobý zájem antropologie: nehodnotící přístup k jiným způsobům života, zájem o společnosti stavějící na příbuzenství a poznatky založené na terénním výzkumu.

Primitivní kultura

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, Antropologie

O autorovi

Martin Soukup

Doc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D., (*1977) vystudoval teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se specializací na kulturní antropologii. Působí v Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK a na Pražské vysoké škole psychosociálních studií.
Soukup Martin

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...