Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Anglická parkoviště – jedinečná naleziště

 |  6. 9. 2021
 |  Vesmír 100, 521, 2021/9

ad Vesmír 100, 287, 2021/5

Václav Cílek píše o pozoruhodné meziplanetární astronomické misi na parkovišti u anglické obce Winchcombe. Asi 100 km severovýchodně od tohoto místa leží město Leicester, které jedním ze svých parkovišť upoutalo mimořádnou pozornost v roce 2012. Na místě, kde už více než sto let leží vedle parkoviště také zadní dvory obytných domů a školní dvůr, stál před rokem 1538 františkánský klášter Greyfries. V jeho areálu archeologové objevili kompletní kostru s rozsáhlým poraněním lebky. S pomocí standardních antropologických a osteoarcheologických metod, výpočetní tomografie (CT) a analýzy DNA se podařilo zjistit, že jde o skelet štíhlého muže starého 30–34 let, s výraznou skoliózou hrudní páteře. Na lebce se antropologům podařilo nalézt deset ran, jedenáctá zasáhla pánev. Vzhledem k povaze zranění a místu nálezu bylo možno předpokládat, že jde o hledané ostatky anglického krále Richarda III., který 22. srpna 1485 padl v bitvě u Bosworthu. Výzkum pomohl zpřesnit obraz posledních chvil panovníkova života.

Richardův kůň byl zabit poté, co uvázl v bahně. Král pokračoval v boji, ale byl sražen na kolena a zabit. Vícečetné rány na hlavě nasvědčují, že Richard neměl helmu (buď ji ztratil, nebo sejmul), zatímco ostatní části těla chránilo brnění, a proto jiné kosti nenesou stopy poranění. Příčinou smrti byly dvě rány v týlní kosti (otvory 65 × 50 mm a 32 × 17 mm), pronikající hluboko do mozku, způsobené nejspíš mečem nebo halapartnou. K poranění pánve došlo zřejmě až po smrti jako projev potupení, když vítězové přehodili královo nahé tělo přes hřbet koně a slavnostně je vezli ulicemi města. V pánevní oblasti kostry se rovněž podařilo nalézt vajíčka škrkavky dětské (Ascaris lumbricoides), svědčící o infekci tímto parazitem.

Pokud víme, nežije dnes nikdo, kdo by své rodové kořeny mohl vystopovat až přímo k Richardovi III. Určit totožnost ostatků se proto tým pokusil s pomocí příslušníků 16. a 17. generace potomků královy starší sestry Anny z Yorku, nalezených díky genealogickému pátrání už v roce 2004. Srovnání mitochondriální DNA potomků rodu se vzorky z králových kostí se ujala univerzita v Leicesteru, jejíž výzkumníci roku 2013 potvrdili, že nalezené lidské ostatky beze vší pochyby patří Richardovi III. O rok později se metodou sekvenování DNA podařilo získat králův kompletní genom.

Král Richard III. pocházel z anglického královského rodu Plantagenetů. Byl potomkem vedlejší linie Yorků, jejímž erbovním znamením byla bílá růže. Jeho smrtí v bitvě s vojskem Jindřicha Tudora u Bosworthu skončila nejen „válka růží“, ale také více než třísetletá vláda dynastie Plantagenetů.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie, Archeologie

O autorovi

Jan Betlach

 

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...