Anglická parkoviště – jedinečná naleziště

ad Vesmír 100, 287, 2021/5

Václav Cílek píše o pozoruhodné meziplanetární astronomické misi na parkovišti u anglické obce Winchcombe. Asi 100 km severovýchodně od tohoto místa leží město Leicester, které jedním ze svých parkovišť upoutalo mimořádnou pozornost v roce 2012. Na místě, kde už více než sto let leží vedle parkoviště také zadní dvory obytných domů a školní dvůr, stál před rokem 1538 františkánský klášter Greyfries. V jeho areálu archeologové objevili kompletní kostru s rozsáhlým poraněním lebky. S pomocí standardních antropologických a osteoarcheologických metod, výpočetní tomografie (CT) a analýzy DNA se podařilo zjistit, že jde o skelet štíhlého muže starého 30–34 let, s výraznou skoliózou hrudní páteře. Na lebce se antropologům podařilo nalézt deset ran, jedenáctá zasáhla pánev. Vzhledem k povaze zranění a místu nálezu bylo možno předpokládat, že jde o hledané ostatky anglického krále Richarda III., který 22. srpna 1485 padl v bitvě u Bosworthu. Výzkum pomohl zpřesnit obraz posledních chvil panovníkova života.

Richardův kůň byl zabit poté, co uvázl v bahně. Král pokračoval v boji, ale byl sražen na kolena a zabit. Vícečetné rány na hlavě nasvědčují, že Richard neměl helmu (buď ji ztratil, nebo sejmul), zatímco ostatní části těla chránilo brnění, a proto jiné kosti nenesou stopy poranění. Příčinou smrti byly dvě rány v týlní kosti (otvory 65 × 50 mm a 32 × 17 mm), pronikající hluboko do mozku, způsobené nejspíš mečem nebo halapartnou. K poranění pánve došlo zřejmě až po smrti jako projev potupení, když vítězové přehodili královo nahé tělo přes hřbet koně a slavnostně je vezli ulicemi města. V pánevní oblasti kostry se rovněž podařilo nalézt vajíčka škrkavky dětské (Ascaris lumbricoides), svědčící o infekci tímto parazitem.

Pokud víme, nežije dnes nikdo, kdo by své rodové kořeny mohl vystopovat až přímo k Richardovi III. Určit totožnost ostatků se proto tým pokusil s pomocí příslušníků 16. a 17. generace potomků královy starší sestry Anny z Yorku, nalezených díky genealogickému pátrání už v roce 2004. Srovnání mitochondriální DNA potomků rodu se vzorky z králových kostí se ujala univerzita v Leicesteru, jejíž výzkumníci roku 2013 potvrdili, že nalezené lidské ostatky beze vší pochyby patří Richardovi III. O rok později se metodou sekvenování DNA podařilo získat králův kompletní genom.

Král Richard III. pocházel z anglického královského rodu Plantagenetů. Byl potomkem vedlejší linie Yorků, jejímž erbovním znamením byla bílá růže. Jeho smrtí v bitvě s vojskem Jindřicha Tudora u Bosworthu skončila nejen „válka růží“, ale také více než třísetletá vláda dynastie Plantagenetů.