Písek pouští

ad Vesmír 100, 206, 2021/4

V článku se píše o droboučkých částečkách přineseného pouštního materiálu. Opravdu neobsahuje křemen?

Václav Kopečný, Prostějov

Odpověď: Pouští písek samozřejmě obsahuje křemenná zrna, která v něm převládají. Právě minerální zrna křemene původem ze severní Afriky o velikosti od několika mikrometrů až po desítky či (ne tak vzácně) i první stovky mikrometrů lze nalézt až několik tisíc kilometrů daleko. Obrázek ze skenovacího elektronového mikroskopu zobrazuje vybrané prachové částice z materiálu, který se dostal nad Českou republiku v únoru letošního roku. Zachycuje spíš krásné a fotogenické objekty, jež v mikroskopu upoutají na první pohled. Zrna křemene nebývají tak krásná a fotograficky vděčná, eolicky (větrem) opracovaná zrna nemají tak krásné tvary, bývají zaoblená, s typickými povrchovými strukturami, jako jsou rýhy, lasturnatě vyštípané plošky ap., což jsou typické znaky větrem transportovaných zrn.

Aby to ale nebylo tak jednoduché, ne každý křemen v tomto materiálu pochází ze severní Afriky. Množství skutečně „saharského“ či přesněji severofrického materiálu nebývá v celém objemu spadu velké. Obecně je nutné rozlišit, co patří k tomuto exotickému materiálu a co k materiálu, který se v daném místě běžně vyskytuje a pohybuje se proto i vzduchem.

Prachové částice se při cestě na velké vzdálenosti, často vysoko v atmosféře, potkávají s částicemi z jiných zdrojových oblastí, s nimiž se mísí. Méně stabilní částice brzy rekrystalizují nebo se rozpouštějí, spojují se do shluků – agregátů (amalgamují). V dutinách větších zrn mohou vznikat nové částice. U různých solí nebo kalcitu, které bývají v pouštním materiálu běžné, pak lze těžko určit, zda konkrétní částice pochází z velké dálky, nebo jde o zbytkovou sůl zimního posypu.

Text nezmínil také další významnou složkou atmosférického prachu – biogenní. Nejčastěji jde o různá pylová zrna (ve vegetačním období), vlákna a zbytky organismů. Červeně zvýrazněná částice ve spodní části snímku (v původním článku, pozn. red.) je právě pylové zrno. Exotickou složku prachu lze někdy velice jednoduše „odmaskovat“ právě pomocí pylu – pro cizokrajný původ materiálu svědčí nález pylu rostlin, které na místě nálezu nerostou, anebo výskyt mimo vegetační období.

Prokázat severoafrický původ prachu lze i nálezem schránek určitých druhů jednobuněčných řas, rozsivek, které žily v tamních, dnes již vyschlých jezerech, jež jsou významným zdrojem prachového materiálu. Ten svou typicky načervenalou barvu získává díky přítomnosti oxidů železa.

Severoafrický materiál se nad Českou republiku dostává velmi často v jarních měsících. Klíčový je souběh velkých bouří, které prachové částice vynesou do výšky, a severní atmosférické proudění. Na snímku je zrno křemene, nalezené v únoru 2014. Pro jeho pravděpodobně severoafrický původ svědčí, že studovaný materiál obsahuje rozsivky druhově odpovídající oblasti Čadu.Snímek Geologický ústav AV ČR