i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Písek pouští

 |  12. 7. 2021
 |  Vesmír 100, 421, 2021/7

ad Vesmír 100, 206, 2021/4

V článku se píše o droboučkých částečkách přineseného pouštního materiálu. Opravdu neobsahuje křemen?

Václav Kopečný, Prostějov

Odpověď: Pouští písek samozřejmě obsahuje křemenná zrna, která v něm převládají. Právě minerální zrna křemene původem ze severní Afriky o velikosti od několika mikrometrů až po desítky či (ne tak vzácně) i první stovky mikrometrů lze nalézt až několik tisíc kilometrů daleko. Obrázek ze skenovacího elektronového mikroskopu zobrazuje vybrané prachové částice z materiálu, který se dostal nad Českou republiku v únoru letošního roku. Zachycuje spíš krásné a fotogenické objekty, jež v mikroskopu upoutají na první pohled. Zrna křemene nebývají tak krásná a fotograficky vděčná, eolicky (větrem) opracovaná zrna nemají tak krásné tvary, bývají zaoblená, s typickými povrchovými strukturami, jako jsou rýhy, lasturnatě vyštípané plošky ap., což jsou typické znaky větrem transportovaných zrn.

Aby to ale nebylo tak jednoduché, ne každý křemen v tomto materiálu pochází ze severní Afriky. Množství skutečně „saharského“ či přesněji severofrického materiálu nebývá v celém objemu spadu velké. Obecně je nutné rozlišit, co patří k tomuto exotickému materiálu a co k materiálu, který se v daném místě běžně vyskytuje a pohybuje se proto i vzduchem.

Prachové částice se při cestě na velké vzdálenosti, často vysoko v atmosféře, potkávají s částicemi z jiných zdrojových oblastí, s nimiž se mísí. Méně stabilní částice brzy rekrystalizují nebo se rozpouštějí, spojují se do shluků – agregátů (amalgamují). V dutinách větších zrn mohou vznikat nové částice. U různých solí nebo kalcitu, které bývají v pouštním materiálu běžné, pak lze těžko určit, zda konkrétní částice pochází z velké dálky, nebo jde o zbytkovou sůl zimního posypu.

Text nezmínil také další významnou složkou atmosférického prachu – biogenní. Nejčastěji jde o různá pylová zrna (ve vegetačním období), vlákna a zbytky organismů. Červeně zvýrazněná částice ve spodní části snímku (v původním článku, pozn. red.) je právě pylové zrno. Exotickou složku prachu lze někdy velice jednoduše „odmaskovat“ právě pomocí pylu – pro cizokrajný původ materiálu svědčí nález pylu rostlin, které na místě nálezu nerostou, anebo výskyt mimo vegetační období.

Prokázat severoafrický původ prachu lze i nálezem schránek určitých druhů jednobuněčných řas, rozsivek, které žily v tamních, dnes již vyschlých jezerech, jež jsou významným zdrojem prachového materiálu. Ten svou typicky načervenalou barvu získává díky přítomnosti oxidů železa.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Meteorologie, Atmosféra

O autorovi

Leona Chadimová

Leona Chadimová (*1980), vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2004 je v Geologickém ústavu AV ČR zaměstnána v Oddělení geologických procesů. Specializuje se na rozvoj multidisciplinárního přístupu ve studiu zejména devonských vápencových hornin pomocí kombinace petrofyzikálních metod zahrnující měření magnetických vlastností (susceptibility) a gamaspektrometrie. Zabývá se identifikací zdrojů nečistot zachycených ve vápencových sledech se zaměřením na prachové částice. Paralelně se věnuje i studiu ukládání a dálkového přemisťování prachových částic v současnosti.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...