Mff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlý

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Africké novinky ze světa žab

 |  12. 7. 2021
 |  Vesmír 100, 418, 2021/7

Při našich terénních výzkumech v Kamerunu, Nigérii či Kongu zažíváme velké dobrodružství objevování. Nové druhy nacházíme v odlehlých oblastech, ale také díky molekulární genetice. Pralesy Konga jistě skrývají další dosud nepopsané druhy, na druhou stranu odlesňování a těžba představuje velké ohrožení pro známé i dosud nepoznané živočichy.

Kongička statná (Congolius robustus) byla odlišena na úrovni samostatného rodu letos. Tato žába představuje případ konvergence, kdy se pod vlivem podobných podmínek životního prostředí vyvinul podobný tvar těla jako u rodu Hyperolius. Pochází z pralesů centrálního Konga v Konžské demokratické republice, kde je lokálně běžným druhem. Unikala však pozornosti kvůli odlehlosti tohoto biodiverzitně nesmírně cenného regionu, do něhož je obtížný přístup.

Kvikuňka (Arthroleptis sp.) je vědecky dosud nepopsaný druh. Nalezli jsme ji rovněž v pralesích centrálního Konga, které jsou domovinou například populárního lidoopa bonoba. Zatím představují oblast s bohatou a dosud nedostatečně poznanou přírodní rozmanitostí. Jsou však ve stále větším v ohrožení, neboť k tlakům, které způsobuje těžba dřeva a nerostných surovin, se přidává plánovaná těžba ropy.

Afroskokana tajemného (Phrynobatrachus arcanus) jsme vědecky popsali v roce 2020. Objevili jsme ho ve vrcholových partiích nejvyšší hory Nigérie Mt. Gangirwal (2419 m), která leží u hranic s Kamerunem. Jméno této miniaturní žabky odkazuje na obtížnost, s jakou ji lze nalézt ve vegetaci poblíž potoků. Afroskokanů z Kamerunských hor v současnosti výrazně ubývá, zřejmě v souvislosti s šířením houbového onemocnění chytridiomykózy. Na fotografii je 8 mm velké mládě, dospělci dosahují 13–17 mm.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Václav Gvoždík

RNDr. Václav Gvoždík, Ph.D., (*1979) působí v Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v. v. i., a v zoologickém oddělení Národního muzea v Praze, kde se zabývá fylogenetikou, fylogeografií a taxonomií obojživelníků a plazů.

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...