Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola
i

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Žabí milování naruby

 |  31. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 354, 2021/6

Jaro je lásky čas. Věděl to už Karel Hynek Mácha a vědí to i tisíce žab, které každoročně v tuto dobu putují do nejrůznějších vodních nádrží, aby založily novou generaci. Průvodním jevem každého rozmnožování je amplexus, při němž se samec pevně přichycuje na zádech samice. U našich druhů můžeme pozorovat dva nejběžnější typy amplexu: inguinální, kdy samec objímá samičku před jejími zadními končetinami (kuňky a blatnice), a axilární, při němž samec uchopí samičku v podpaží (skokani, ropuchy a rosnička). Ve světě je ale diverzita amplexu vyšší, dodnes bylo popsáno celkem devět odlišných typů. Neměnným pravidlem ale je vždy pozice samce na zádech samice, s výjimkou tzv. nezávislého amplexu, u něhož se obě pohlaví při rozmnožování vůbec nedotýkají (u některých druhů čeledí Aromobatidae, Dendrobatidae, Dicroglossidae a Nyctibatrachidae).

Nedávno čínští a američtí vědci popsali desátý typ, při němž byla poprvé zjištěna opačná pozice obou pohlaví, tedy samice uchopuje samce před jeho zadními končetinami. Tento způsob amplexu se podařilo pozorovat u pablatnice Leptobrachella laui, vědecky popsané až v roce 2014. Celkem se podařilo obrácený amplex třikrát pozorovat v přírodě a devětkrát nafilmovat (video je možné zhlédnout na webové stránce původního článku). Kladení vajec se sice zatím pozorovat ani zaznamenat nepodařilo, ale jelikož „klasická“ pozice nebyla pozorována, má se za to, že obrácený amplexus je jedinou pozicí, kterou pablatnice při rozmnožování zaujímají. Autoři objevu nabízejí dvě vysvětlení. První poukazuje na počet samic, kterých je víc než samců, a mohlo by tedy jít o kompetici o ně. Druhou možností výměny pozic v amplexu by mohl být fakt, že samci vybírají místo k nakladení vajec, a samice se tedy tímto způsobem nechají vést. Jak je to ve skutečnosti, na to si asi ještě nějakou dobu počkáme. Způsob rozmnožování totiž není vůbec znám u většiny z 86 druhů rodu Leptobrachella, a tak zůstává spousta prostoru pro další překvapení.

Sung Y.-H. et al.: Ecosphere, 2021, DOI: 10.1002/ecs2.3407

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Etologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Michal Berec

 

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...