i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Žabí milování naruby

 |  31. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 354, 2021/6

Jaro je lásky čas. Věděl to už Karel Hynek Mácha a vědí to i tisíce žab, které každoročně v tuto dobu putují do nejrůznějších vodních nádrží, aby založily novou generaci. Průvodním jevem každého rozmnožování je amplexus, při němž se samec pevně přichycuje na zádech samice. U našich druhů můžeme pozorovat dva nejběžnější typy amplexu: inguinální, kdy samec objímá samičku před jejími zadními končetinami (kuňky a blatnice), a axilární, při němž samec uchopí samičku v podpaží (skokani, ropuchy a rosnička). Ve světě je ale diverzita amplexu vyšší, dodnes bylo popsáno celkem devět odlišných typů. Neměnným pravidlem ale je vždy pozice samce na zádech samice, s výjimkou tzv. nezávislého amplexu, u něhož se obě pohlaví při rozmnožování vůbec nedotýkají (u některých druhů čeledí Aromobatidae, Dendrobatidae, Dicroglossidae a Nyctibatrachidae).

Nedávno čínští a američtí vědci popsali desátý typ, při němž byla poprvé zjištěna opačná pozice obou pohlaví, tedy samice uchopuje samce před jeho zadními končetinami. Tento způsob amplexu se podařilo pozorovat u pablatnice Leptobrachella laui, vědecky popsané až v roce 2014. Celkem se podařilo obrácený amplex třikrát pozorovat v přírodě a devětkrát nafilmovat (video je možné zhlédnout na webové stránce původního článku). Kladení vajec se sice zatím pozorovat ani zaznamenat nepodařilo, ale jelikož „klasická“ pozice nebyla pozorována, má se za to, že obrácený amplexus je jedinou pozicí, kterou pablatnice při rozmnožování zaujímají. Autoři objevu nabízejí dvě vysvětlení. První poukazuje na počet samic, kterých je víc než samců, a mohlo by tedy jít o kompetici o ně. Druhou možností výměny pozic v amplexu by mohl být fakt, že samci vybírají místo k nakladení vajec, a samice se tedy tímto způsobem nechají vést. Jak je to ve skutečnosti, na to si asi ještě nějakou dobu počkáme. Způsob rozmnožování totiž není vůbec znám u většiny z 86 druhů rodu Leptobrachella, a tak zůstává spousta prostoru pro další překvapení.

Sung Y.-H. et al.: Ecosphere, 2021, DOI: 10.1002/ecs2.3407

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Etologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Michal Berec

 

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....