Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Žabí milování naruby

 |  31. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 354, 2021/6

Jaro je lásky čas. Věděl to už Karel Hynek Mácha a vědí to i tisíce žab, které každoročně v tuto dobu putují do nejrůznějších vodních nádrží, aby založily novou generaci. Průvodním jevem každého rozmnožování je amplexus, při němž se samec pevně přichycuje na zádech samice. U našich druhů můžeme pozorovat dva nejběžnější typy amplexu: inguinální, kdy samec objímá samičku před jejími zadními končetinami (kuňky a blatnice), a axilární, při němž samec uchopí samičku v podpaží (skokani, ropuchy a rosnička). Ve světě je ale diverzita amplexu vyšší, dodnes bylo popsáno celkem devět odlišných typů. Neměnným pravidlem ale je vždy pozice samce na zádech samice, s výjimkou tzv. nezávislého amplexu, u něhož se obě pohlaví při rozmnožování vůbec nedotýkají (u některých druhů čeledí Aromobatidae, Dendrobatidae, Dicroglossidae a Nyctibatrachidae).

Nedávno čínští a američtí vědci popsali desátý typ, při němž byla poprvé zjištěna opačná pozice obou pohlaví, tedy samice uchopuje samce před jeho zadními končetinami. Tento způsob amplexu se podařilo pozorovat u pablatnice Leptobrachella laui, vědecky popsané až v roce 2014. Celkem se podařilo obrácený amplex třikrát pozorovat v přírodě a devětkrát nafilmovat (video je možné zhlédnout na webové stránce původního článku). Kladení vajec se sice zatím pozorovat ani zaznamenat nepodařilo, ale jelikož „klasická“ pozice nebyla pozorována, má se za to, že obrácený amplexus je jedinou pozicí, kterou pablatnice při rozmnožování zaujímají. Autoři objevu nabízejí dvě vysvětlení. První poukazuje na počet samic, kterých je víc než samců, a mohlo by tedy jít o kompetici o ně. Druhou možností výměny pozic v amplexu by mohl být fakt, že samci vybírají místo k nakladení vajec, a samice se tedy tímto způsobem nechají vést. Jak je to ve skutečnosti, na to si asi ještě nějakou dobu počkáme. Způsob rozmnožování totiž není vůbec znám u většiny z 86 druhů rodu Leptobrachella, a tak zůstává spousta prostoru pro další překvapení.

Sung Y.-H. et al.: Ecosphere, 2021, DOI: 10.1002/ecs2.3407

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Etologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Michal Berec

 

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy uzamčeno

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...