Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie
i

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Žabí milování naruby

 |  31. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 354, 2021/6

Jaro je lásky čas. Věděl to už Karel Hynek Mácha a vědí to i tisíce žab, které každoročně v tuto dobu putují do nejrůznějších vodních nádrží, aby založily novou generaci. Průvodním jevem každého rozmnožování je amplexus, při němž se samec pevně přichycuje na zádech samice. U našich druhů můžeme pozorovat dva nejběžnější typy amplexu: inguinální, kdy samec objímá samičku před jejími zadními končetinami (kuňky a blatnice), a axilární, při němž samec uchopí samičku v podpaží (skokani, ropuchy a rosnička). Ve světě je ale diverzita amplexu vyšší, dodnes bylo popsáno celkem devět odlišných typů. Neměnným pravidlem ale je vždy pozice samce na zádech samice, s výjimkou tzv. nezávislého amplexu, u něhož se obě pohlaví při rozmnožování vůbec nedotýkají (u některých druhů čeledí Aromobatidae, Dendrobatidae, Dicroglossidae a Nyctibatrachidae).

Nedávno čínští a američtí vědci popsali desátý typ, při němž byla poprvé zjištěna opačná pozice obou pohlaví, tedy samice uchopuje samce před jeho zadními končetinami. Tento způsob amplexu se podařilo pozorovat u pablatnice Leptobrachella laui, vědecky popsané až v roce 2014. Celkem se podařilo obrácený amplex třikrát pozorovat v přírodě a devětkrát nafilmovat (video je možné zhlédnout na webové stránce původního článku). Kladení vajec se sice zatím pozorovat ani zaznamenat nepodařilo, ale jelikož „klasická“ pozice nebyla pozorována, má se za to, že obrácený amplexus je jedinou pozicí, kterou pablatnice při rozmnožování zaujímají. Autoři objevu nabízejí dvě vysvětlení. První poukazuje na počet samic, kterých je víc než samců, a mohlo by tedy jít o kompetici o ně. Druhou možností výměny pozic v amplexu by mohl být fakt, že samci vybírají místo k nakladení vajec, a samice se tedy tímto způsobem nechají vést. Jak je to ve skutečnosti, na to si asi ještě nějakou dobu počkáme. Způsob rozmnožování totiž není vůbec znám u většiny z 86 druhů rodu Leptobrachella, a tak zůstává spousta prostoru pro další překvapení.

Sung Y.-H. et al.: Ecosphere, 2021, DOI: 10.1002/ecs2.3407

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Etologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Michal Berec

 

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...