Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Mizející chemická diverzita

 |  31. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 356, 2021/6

Pokud se budete dívat na rostlinnou říši pohledem botanika, budete žasnout nad rozmanitostí čeledí a druhů, případně různorodostí ve strukturách rostlinného těla a barvách květů. Napadlo vás, jak by rozmanitost této říše vypadala, pokud by se na ni díval chemik?

Rostlinné druhy během evoluce vytvořily ohromné množství chemických látek, které jsou důsledkem jejich přizpůsobení podmínkám, v nichž žijí. Tato fytochemická diverzita by tedy měla odrážet specifické podmínky místa, na kterém druhy cévnatých rostlin rostou. Právě takový byl předpoklad studie, která se zabývala 416 druhy na území Švýcarska.

Ukázalo se, že na chemickou rozmanitost má vliv nejen samotná evoluční cesta (fylogeneze), ale také topografie terénu, půdní poměry a klimatické podmínky. Například rostliny z nižších nadmořských výšek a na alkaličtějších půdách mají větší fytochemickou rozmanitost. Naopak rostliny z nejvyšších horských poloh byly svým složením unikátní (endemické). Díky tomu už víme, co staří kořenáři při svých cestách do hor jen tušili. Rostliny z alpinského stupně se historicky staly významným zdrojem důležitých látek pro výrobu řady léků.

Právě to bychom měli mít na paměti, protože nejen vysokohorská společenstva a jejich druhy jsou zranitelné a silně ovlivněné klimatickými změnami. Kam se ubírá vývoj jejich chemické diverzity, nevíme. S určitostí ale víme, že s jejich zánikem současně zmizí zajímavé fotochemikálie, které by nám mohly být k užitku.

Defossez E.: PNAS, 2021, DOI: 10.1073/pnas.2013344118

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie, Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....