Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Zelená strana mince

 |  5. 4. 2021
 |  Vesmír 100, 220, 2021/4

Zrádnost exponenciálního růstu jsme při šíření nemoci covid-19 zažili naplno. Vnímat matematická zákonitosti je ale důležité i v oblasti ekonomiky. „Každý, kdo věří, že exponenciální růst může v konečném světě pokračovat donekonečna, je buď blázen, nebo ekonom,“ řekl kdysi myslitel Kenneth E. Boulding. Co na jeho varování říká ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová?

Mě to oslovuje. Protože představa neomezeného růstu nebere v potaz limity našeho života na této planetě.

Proč se nedaří opačnou myšlenku – udržitelnost místo růstu – stále prosadit ve světě politiků a ekonomů? — Orientace a pak i fixace na růst HDP vznikla po 2. světové válce, kdy byl svět zničený, zdravotnictví nebylo dostupné, tehdy byl tento trend zcela relevantní. Ale společnost si na tento model zvykla a setrvačně jej aplikuje i v době, kdy už žádná poválečná obnova potřeba není, kdy většina evropských zemí prosperuje, má fungující zdravotnický systém. Mnozí ekonomové růst stále vzývají bez ohledu na okolnosti, ale ubývá jich – ekonomové žijí na stejné planetě jako ostatní lidé, takže v prosazování udržitelného růstu namísto neomezeného už žádná rarita nejsem.

Ano, změny klimatu, ztráta biodiverzity, znečištění moří, souše i ovzduší už jsou nepřehlédnutelné. — Covidová krize už nám na jaře dosti jasně ukázala, že stávající ekonomický model nefunguje, ukázala, co se stane, když abstrahujeme zdravotní a potravinovou bezpečnost a ženeme se jen za levnou pracovní silou, jen aby se kola točila. Na jaře kriticky chyběly strategické výrobky, ochranné prostředky, respirátory, roušky a byl to právě důsledek hnání se za exponenciálním růstem HDP a abstrahování od důležitých limitů.

Vraťme se do doby předkoronavirové. Co jste ještě v únoru 2020 vnímala jako největší ekonomické problémy země a nejdůležitější úkoly? — Poslední roky byla má hlavní pozornost upřena na potřebu reformy daňového systému České republiky. Ten stávající vznikl v devadesátých letech minulého století a od té doby se s ním vůbec nepohnulo, přestože nereflektoval měnící se strukturu ekonomiky. Zabývala jsem se výzkumem udržitelnosti, s kolegy jsme vytvořili model měření udržitelnosti daňových systémů. Mario Monti, bývalý ministr financí Itálie a evropský komisař, předsedající skupině, která měla najít nové vlastní zdroje rozpočtu Evropské unie, si naší studie všiml a její závěry zapracoval do své závěrečné zprávy. A další důležitý krok byl – a stále je – reforma důchodů.

„Sdílíme stejnou planetu a máme stejný problém: zničené lesy, klimatickou změnu, hrozící sucha, znečištění vzduchu, odpady…“

Jaké kroky jsou nutné k tomu, aby byl náš daňový systém udržitelný, aby neodpovídal ekonomice devadesátých let? — Covid teď poněkud překreslil mapu, budeme se muset vypořádávat s obrovskými deficity veřejných financí, nicméně již dlouho nejsme schopni zdaňovat digitální sektor, který byl na vzestupu už dávno před covidem, o to více je to nutné teď, kdy procházíme digitální transformací. Dále, daně jsou u nás postaveny na konceptu fyzické přítomnosti v zemi, ale dnes tady máme spoustu subjektů, které tu podnikají a realizují zisky na dálku. Debatovat musíme o vysokém zdanění práce u nás, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Daň z příjmů fakticky táhnou zaměstnanci a střední třída. Je třeba zvýšit zdaňování kapitálových výnosů pro fyzické osoby. A řešit se také musí oblast environmentálního zdanění – to v Česku skoro neprovozujeme, na rozdíl od ostatních států. Léta také upozorňuji na příliš nízké zdanění velkých korporátních společností. V tuto chvíli ale je nejdůležitější ulevit malým a středním podnikům. Protože ty tady poskytují převážnou část služeb a jsou už víc než rok omezovány nebo zavřeny a dostaly se v podstatě na kolena.

Zabýváte se i reformou důchodů, nyní jako předsedkyně důchodové komise vlády. Je na místě říkat našim dětem, že ony už se žádného důchodu nedočkají? —

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekonomie, Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...