i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Zelená strana mince

 |  5. 4. 2021
 |  Vesmír 100, 220, 2021/4

Zrádnost exponenciálního růstu jsme při šíření nemoci covid-19 zažili naplno. Vnímat matematická zákonitosti je ale důležité i v oblasti ekonomiky. „Každý, kdo věří, že exponenciální růst může v konečném světě pokračovat donekonečna, je buď blázen, nebo ekonom,“ řekl kdysi myslitel Kenneth E. Boulding. Co na jeho varování říká ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová?

Mě to oslovuje. Protože představa neomezeného růstu nebere v potaz limity našeho života na této planetě.

Proč se nedaří opačnou myšlenku – udržitelnost místo růstu – stále prosadit ve světě politiků a ekonomů? — Orientace a pak i fixace na růst HDP vznikla po 2. světové válce, kdy byl svět zničený, zdravotnictví nebylo dostupné, tehdy byl tento trend zcela relevantní. Ale společnost si na tento model zvykla a setrvačně jej aplikuje i v době, kdy už žádná poválečná obnova potřeba není, kdy většina evropských zemí prosperuje, má fungující zdravotnický systém. Mnozí ekonomové růst stále vzývají bez ohledu na okolnosti, ale ubývá jich – ekonomové žijí na stejné planetě jako ostatní lidé, takže v prosazování udržitelného růstu namísto neomezeného už žádná rarita nejsem.

Ano, změny klimatu, ztráta biodiverzity, znečištění moří, souše i ovzduší už jsou nepřehlédnutelné. — Covidová krize už nám na jaře dosti jasně ukázala, že stávající ekonomický model nefunguje, ukázala, co se stane, když abstrahujeme zdravotní a potravinovou bezpečnost a ženeme se jen za levnou pracovní silou, jen aby se kola točila. Na jaře kriticky chyběly strategické výrobky, ochranné prostředky, respirátory, roušky a byl to právě důsledek hnání se za exponenciálním růstem HDP a abstrahování od důležitých limitů.

Vraťme se do doby předkoronavirové. Co jste ještě v únoru 2020 vnímala jako největší ekonomické problémy země a nejdůležitější úkoly? — Poslední roky byla má hlavní pozornost upřena na potřebu reformy daňového systému České republiky. Ten stávající vznikl v devadesátých letech minulého století a od té doby se s ním vůbec nepohnulo, přestože nereflektoval měnící se strukturu ekonomiky. Zabývala jsem se výzkumem udržitelnosti, s kolegy jsme vytvořili model měření udržitelnosti daňových systémů. Mario Monti, bývalý ministr financí Itálie a evropský komisař, předsedající skupině, která měla najít nové vlastní zdroje rozpočtu Evropské unie, si naší studie všiml a její závěry zapracoval do své závěrečné zprávy. A další důležitý krok byl – a stále je – reforma důchodů.

„Sdílíme stejnou planetu a máme stejný problém: zničené lesy, klimatickou změnu, hrozící sucha, znečištění vzduchu, odpady…“

Jaké kroky jsou nutné k tomu, aby byl náš daňový systém udržitelný, aby neodpovídal ekonomice devadesátých let? — Covid teď poněkud překreslil mapu, budeme se muset vypořádávat s obrovskými deficity veřejných financí, nicméně již dlouho nejsme schopni zdaňovat digitální sektor, který byl na vzestupu už dávno před covidem, o to více je to nutné teď, kdy procházíme digitální transformací. Dále, daně jsou u nás postaveny na konceptu fyzické přítomnosti v zemi, ale dnes tady máme spoustu subjektů, které tu podnikají a realizují zisky na dálku. Debatovat musíme o vysokém zdanění práce u nás, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Daň z příjmů fakticky táhnou zaměstnanci a střední třída. Je třeba zvýšit zdaňování kapitálových výnosů pro fyzické osoby. A řešit se také musí oblast environmentálního zdanění – to v Česku skoro neprovozujeme, na rozdíl od ostatních států. Léta také upozorňuji na příliš nízké zdanění velkých korporátních společností. V tuto chvíli ale je nejdůležitější ulevit malým a středním podnikům. Protože ty tady poskytují převážnou část služeb a jsou už víc než rok omezovány nebo zavřeny a dostaly se v podstatě na kolena.

Zabýváte se i reformou důchodů, nyní jako předsedkyně důchodové komise vlády. Je na místě říkat našim dětem, že ony už se žádného důchodu nedočkají? —

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekonomie, Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...